Ne/důležitost žen v Íránu a Saudské Arábii

V současné době jsou témata, zabývající se islámem, skloňována ve všech možných pádech. To souvisí především s fenoménem migrace, která v posledních letech o poznání vzrostla a společně s ní i islamofobie ve světě. Jednou z nejspornějších částí jsou práva žen a obecně postavení ženy v muslimské společnosti – kupříkladu v Íránu a Saudské Arábii.

Při vyslovení slova muslim, valná většina lidí zahájí vášnivou debatu, nemající konce – o teroristických útocích, násilí na ženách, bezpráví a nenávisti vůči všemu mimo islám. Slovo muslim však označuje příslušnost k tradici, kultuře či náboženství. Ve vztahu k současné situaci je mylně zaměňováno s pojmy jako terorismus, násilí, bezpráví.

V islamistických zemích jsou bezpochyby páchány násilné trestné činy, popř. kamenování a bití na základě náboženského fanatismu, který k tomu vybízí. Avšak mějme na paměti, že násilné činy nejsou důvod, abychom hledali příčinu v celém muslimském světě, který čítá miliardu a půl lidí. Pokud se muž sníží k tomu, aby ublížil ženě, je jedno, jestli pod vlivem náboženského fanatismu v Saudské Arábii nebo pod vlivem alkoholu na pražském sídlišti. Obojí je nezbytné řešit.

Islámské právo terčem častých kritik

Historicky je postupný vznik Islámského práva zaznamenán přibližně od 8. století. Prosazovalo se přísné dodržování tradic s odvoláním na výroky samotného Proroka. Časem se utvořili i klasické právní školy. Tyto školy existují dodnes a napomohly v utváření základního náboženského práva, kterým je šarí´a („cesta, kterou je třeba se ubírat“). Šarí’a na rozdíl od islámského práva je neměnná a po staletí stejná. Islámské právo se mění, upravuje a rozvíjí stejně jako muslimské společenství.

Islámské právo a zákon je postaveno na třech zdrojích: na Koránu, na Sunně (souboru tradic) a hadíthu, což jsou krátká vyprávění o výrocích, radách, jednáních proroka Muhammada v nejrůznějších situacích. Pro naplnění těchto principů je potřeba mít určitou znalost a zběhlost v islámském právu. Významným bodem je, že islám staví do stejné roviny právo a morálku. Právo se nezaměřuje pouze na to, co je zákonné a co nezákonné. Dohlíží také na definici lidských skutků vzhledem k jejich možnému vlivu na společenskou morálku.

Islámské právo je svým obsahem a nařízeními jedno z nejobsáhlejších vůbec. Zachází do nejmenších detailů. S ohledem na tento fakt se stává terčem častých kritik, které mu vytýkají jeho zastaralost a nemodernost. Pro muslimy je ovšem posvátné, neboť pochází od Boha.

Kamenování cizoložných žen

Velmi kontroverzním a diskutovaným tématem, které vyvolává vášnivé debaty, spory a protesty, je kamenování cizoložných žen, které je doposud praktikováno například v Saudské Arábii. I když toto trestání nemá reálný podklad v Koránu, jedná se zde o zvykové právo konkrétní společnosti (vychází ze Sunny).

Kamenování je způsob trestu smrti prováděného skupinou lidí házejících na oběť kameny různé velikosti, až do její smrti. Jde o akt ve jménu práva, který bývá realizován po soudu. Smrt ukamenováním je velmi pomalá a bolestivá, nehledě na potupnost samotného procesu, protože často bývá proveden za přítomnosti veřejnosti. V Íránu bylo plnění trestu smrti ukamenováním oficiálně zakázáno v roce 2002. Od roku zákazu byly zaznamenány a doloženy případy, kdy byl tento zákaz porušen, a došlo k ukamenování provinilých osob. Toto je představenými země komentováno tak, že zákaz byl aplikován na trestní zákoník, ale nelze jej aplikovat na šarí’u, která je neměnná a představuje veškerá práva a povinnosti vyznavačů islámského náboženství.

„Zmodernizováno“ ukamenování

V šarí’y je uveden i postup, který musí být dodržen při výkonu popravy. Jako první, v případě odsouzení ženy, vrhá kámen podvedený muž, poté otec, sourozenci a nakonec i děti (chlapci), za kterými následují přihlížející muži i ženy, kteří se promění v běsnící dav. Vše probíhá pod dohledem soudce a pokud možno za přítomnosti svědků (je potřeba čtyř očitých svědků, aby mohl být obviněný odsouzen). Konkrétně v Íránu a Saúdské Arábii je kamenování trestem za cizoložství. V saudskoarabském království je tato praxe dokonce „zmodernizována“ po technické stránce, kdy je na proviněnou kamení vysypáno přímo z korby nákladního auta.

Korán doslovně zakazuje mimomanželský pohlavní styk a označuje jej za hříšný a hodný trestu. Stejně tak je trestán sex s otrokyněmi, homosexuální vztah, v některých zemích mohou být lidé odsouzeni k ukamenování za politické názory či konvertování k jinému náboženství. Podle Amnesty International jsou častěji oběťmi ženy, které v těchto zemích mají podřadnější postavení než muži. Jejich slovo má menší váhu, tudíž se nemohou dobře bránit a je potřeba velmi silný apel na média a organizace, zabývající se lidsko-právní problematikou, aby se téma vůbec řešilo.

Postavení žen v Íránu

Důsledkem politických změn, postojů k náboženství a jeho vnímaní jako stěžejního pro íránskou společnost v době islámské revoluce, došlo k uplatňování mnoha velmi striktních pravidel. Tyto změny režimu nejvíce pocítily, hned po disidentech právě ženy. Pravidla jejich chování by určena ze dne na den. Nejvíce viditelná změna proběhla v oblékání. Za vlasy vylézající zpod šátku mohla být žena odsouzena k trestu bičování, někdy dokonce veřejným pro výstrahu.

Další velmi citelnou změnou bylo vyloučení žen z mnoha povolání. První léta po islámské revoluci byla pochmurná, věznice plné, ale ke konci devadesátých let začal autoritářský systém ztrácet na síle a počalo mírné uvolňování. Ženy postupně získávaly větší odvahu projevit se, být aktivní, začaly se vzdělávat. Zatímco v roce 1977 umělo číst a psát jen 33 % žen, v roce 1999 jich už bylo přes 80 %.

K emancipaci Íránek velkou měrou přispěla i ekonomická krize posledních let a s ní související nezaměstnanost. Ekonomická nejistota ženy motivuje v úsilí o vzdělání a pracovní místa. Mladá, svobodná a zaměstnaná žena se stala v Íránu poměrně běžným jevem. Také antikoncepce je dnes běžně k dostání. Ženy tedy mají nárok na plánované rodičovství, mohou se rozhodnout o počtu potomků. Ženy jsou dnes v Íránu pevnou součástí veřejného života. Obsazují pracovní pozice na různých veřejných místech jako letiště, úřady, redakce, školství, obchody. Pronikají i do politiky. Ženy v jejich emancipaci podporuje také několik ženských a feministicky laděných časopisů. Nejznámějším je časopis Zanán – „Ženy“. Znakem toho, že ženy o vylepšení svého stavu usilují stále víc, je i to, že si před třemi lety prosadily na univerzitách studijní obor Gender Studies – tedy nauku o roli žen ve společnosti, který na českých univerzitách existuje teprve od roku 1998.

Určitý vývoj je vidět i na stylu oblékání. Pokud do internetového vyhledávače zadáte „oblékání Írán“, naleznete fotky černých dlouhých plášťů. Většinově je toto v Íránu minulostí. Takto oblečené ženy je možno potkat spíše v odlehlejších vesnických oblastech, kde obyvatelé více tíhnou k tradicím nebo i v menší míře ve městech, kde nošení čádoru může naznačovat vyšší sociální status. Nutno podotknout, že dlouhý černý plášť neznamená nerovnoprávnost žen, ale její oddání víře, dodržování kulturních zvyklostí a tradic.

Navzdory uvolněnější atmosféře, zákony stále ještě zvýhodňují muže. Rozvést se je pro muže snadné, zatímco ženy musejí složitě dokazovat, že jejich manželství je nefunkční, a často se pak vzdávat jak svých dětí, tak mehru – finančního podílu, který jim v případě rozvodu náleží. Také není výjimkou, že muž přijde domů a oznámí manželce, že se právě oženil s jinou ženou; na to má ze zákona právo a ženě nezbývá, než se s touto skutečností smířit.

iran-protest-woman

Foto: Iran-Va-Jahan

Postavení žen v Saúdské Arábii

Saúdská Arábie je absolutistickou monarchií, v jejímž čele stojí král. Islám zde ovlivňuje veškeré dění, ať už soukromé nebo veřejné. Náboženské právo šarí‘a nahrazuje ústavu, občanské a trestní právo. Je zde zavedena náboženská policie, která kontroluje její dodržování.

Chování žen v Saúdské Arábii je omezováno a směřováno mnoha zákazy a příkazy, neexistuje stát, ve kterém by se k ženám přistupovalo stejně. Musí se objevovat na veřejnosti zcela zahalené a pouze v doprovodu muže. Velká většina činností, vykonávaných ženou, je pod kontrolou manžela a probíhá za jeho svolení. Bez povolení manžela / otce není pro ženu možné cestovat, vzdělávat se. Pokud saúdská žena dostane povolení pracovat (pracujících žen je cca 5%), její možnosti jsou omezené na školství a zdravotnictví, kde nepřijde do styku s muži. Ženy jsou svými muži na veřejnosti hlídány, cizí muž se na ně nesmí podívat. V restauracích najdeme například speciální kouty pro rodiny oddělené záclonkami od ostatních návštěvníků. V rámci hromadné dopravy existují i oddělené autobusy.

Ženy mohou v Saúdské Arábii žádat o rozvod, samotný proces ale začne až po odsouhlasení manželem. Na otázku genderové rovnosti odpoví fakt, že narození dítěte ženského pohlaví není v Saúdské Arábii významné ani natolik, aby novorozenec byl zapsán do matrik.

Jak tedy celá tato situace pro ženy vyznívá? Řada z nich se svému postavení nebrání a naopak odsuzuje jakoukoliv činnost, cílící na zvýšení rovnosti. Jsou zde ale také ty, které jsou s postavením svého rodu velmi nespokojeny a snaží se, alespoň v rámci možností, o změnu. Tyto snahy mají svůj výsledek. Úspěchy v aktivismu se mohou zdát pro „západního“ člověka bezvýznamné, avšak od malých změn se postupně odvíjí větší a významnější. Jedním z těchto počinů je uvolnění zákazu jízdy na kole. Od roku 2013 mohou ženy používat jízdní kolo. Co se týče řízení automobilů, na to ženy právo stále nemají. Přesto se řada z nich, na protest, učí auto řídit nelegálně.

Saúdské ženy bojují za svá práva, co se týče toho, co smějí a nesmějí dělat. Je tedy zřetelný určitý pokrok, byť zdánlivě nevýznamný, avšak s ohledem na povahu Saúdské Arábie jako státu, s ohledem na důsledné lpění na náboženských předpisech, jde o pokrok důležitý.

Nejsložitější krok – osvojení si principů demokracie

Z uvedeného textu na první pohled může vyplývat, jak je žena v islámské kultuře nedůležitá. Nenechme se zmást, žena v těchto zemích důležitá je. Dle Koránu zastává pozici matky a manželky. Té, která má rodit děti a plnit své manželské povinnosti. Jestliže pojednáváme o tématu postavení žen v islámu, je nevyhnutelně nutné znát pravidla šarí’e pro alespoň bližší pochopení toho, co se i v dnešní době v některých zemích odehrává.

Otázkou, která by měla být zodpovězena, je, jak své postavení vnímají samotné ženy, jestli touží po změně a v případě, že ano, co konkrétně by mělo být předmětem této změny. Přestože se zdá, že v islámských zemích jsou silně autoritářské režimy, je zaznamenáno mnoho aktivit podporujících zrovnoprávnění žen. Významným bodem je, že podpůrné skupiny nejsou bezpodmínečně mezinárodní, ale často vychází i z dané země, což je jasným důkazem zájmu o zlepšení celé situace. Perspektiva větší otevřenosti pro ženy a pro svět je tedy nasnadě i přes veškeré pesimistické zprávy komerčních médií.

Autorka: Petra Nováková

Poznámka: článok bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

Advertisements

About Media about Development

Writing and reporting about international development topics; development cooperation projects, community development success stories and global challenges (in Slovak and also in English language)
This entry was posted in gender equality, global problems, healthcare, human rights, leadership, media, social inclusion and tagged , , , , , , , , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s