Professional Fellows Alumni create incubator for community organizing reflection and initiatives

Fifty inspiring leaders from four European countries shared their small victories at the ‘Professional Fellows Alumni Reunion’ in the High Tatras in order to get professional feedback and support from U.S. mentors, as well as other Professional Fellows Alumni in the program and to work together on current challenges and future projects in the field of community organizing, minority empowerment, citizen participation.

In the middle of June, 50 community organizers out of 166 Professional Fellows Alumni reunited at the 3rd regional conference in High Tatras – a beautiful mountainous part of Slovakia. The Professional Fellows Program (funded by the U.S. Department of State and implemented by Great Lakes Consortium for International Training and Development at WSOS Community Action Commission, Inc.) since 2012.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-appreciation circle

To implement the knowledge learned and the U.S. experience successfully in local communities, GLC/WSOS organizes a Professional Fellows alumni reunion event on annual basis. According to the testimonies from the former participants, these international alumni reunions are a great asset to the PF program. This year, the event took place in the City of Strbske Pleso (in the Eastern part of Slovakia) and was co-organized by GLC’s Slovak partner: Center for Community Organizing (CKO). The main goal of the conference was to re-connect Professional Fellows alumni from five countries including U.S. mentors, to share their accomplishments, as well as current challenges and future plans. Fifty participants coming from rural and urban areas of Slovakia, Hungary, Romania, Bulgaria and belonging to various minority communities (Roma people, LGBTQI+, and people with special needs) attended. They recognized themselves as one growing family of organizers.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-intercultural evening

“The conference has been a great reminder of how similar our struggles are and how important it is to share ideas and ways of leading them with people’s power in the center. Analysing experience from the ground level, rethinking old methods and learning about new ones have been an important part of this process. To me, this 3rd reunion has been particularly important with regards to consolidating people and organizations across borders around LGBTQI+ issues with concrete plans that have great potential,” said Vladislav Petkov from Bulgaria, a 2013 PFP alumnus upon leaving the event re-energized to work for change with new dimensions of motivation and concrete ideas for follow-up. “As a community organizer, I am always under high stress, so it was good to meet fellows who understand exactly what I am doing in my home country. They were listening to me and I again felt the real support from all alumni, as well as the U.S. mentors. I had the opportunity to facilitate two particular conference activities so I could practise my knowledge and skills in that field too,” added Boglarka Dombi from Hungary, a 2016 PFP alumna upon leaving the conference prepared to transform her ideas into actions in the field of social entrepreneurship working with disadvantaged/unemployed youth.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-US mentors

The conference participants compared their experiences from working with Roma people, LGBTQI+, people with special needs or refugees and immigrants in small groups and learned from each other. The results from the World Café format, as well as focus group discussions will definitely grow into multiple-country collaborations with new projects. A Hungarian-Slovak project on building social enterprises is already going on. The U.S. mentors helped the participants with their ideas and how to get more people involved in community organizing activities on local level. They also led sessions on how to get money for community activities – how to do successful grassroots fundraising and grant writing.

During their free time, people could explore the High Tatras and Spis Region. They relaxed and walked around the big lake, Strbske Pleso, and tried traditional Slovak food in the Zbojnicka Koliba. Alumni also visited places that were inscribed in the UNESCO World Heritage List – one of the most beautiful European castles, Spissky Castle, in the historical center of the City Levoca together with the 500-year-old altar by Master Paul. Conference participants were truly amazed by the Slovak nature and culture.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-evaluation 1

As Aurora Martin from Romania, a 2016 PFP alumna stated in her testimonial (part of the conference’s evaluation form): “The devotion of Slovak organizers really helped in creating a familiar working space, a real regional incubator for community organizing reflection and initiatives.” Both professionally and culturally this event was a great success and made a lasting impact on all participants.

Written by: Boba Markovic Baluchova, Photo: Boba M. Baluchova & Emil Metodiev

Posted in community organizing, development education, global problems, human rights, leadership, NGOs' work, personal development | Tagged , , , , , , , , | Leave a comment

Firma Geotest v Bosně a Herzegovině řeší skládky i zaměstnanost

Implementace české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) je možná nejen prostřednictvím projektů neziskových organizací nebo univerzit, ale také díky komerčním subjektům – soukromým firmám působících v zemích s nižším příjmem. A že to jde úspešně (nejen v oblasti zemědělství, odpadového hospodářství nebo podpory zaměstnanosti), dokazují výsledky společnosti Geotest přímo v  Bosně a Hercegovině.

Katedra rozvojových a environmentálních studií (KRES) z Olomouce se v rámci projektu „Rozvojová spolupráce na vlastní oči“, spolufinancovaného Českou rozvojovou agenturou vypravila v červnu na 10-denní terénní exkurzi do jedné z programových zemí české zahraniční rozvojové spolupráce – Bosny a Hercegoviny (BiH). Přednášky a návštěvy mezinárodních i lokálních organizací neprobíhaly jen v hlavním městě. Čtvrtý den exkurze vyjeli účastníci mikrobusem ze Sarajeva do severní části Bosny,  aby se tam setkali s místním vedoucím firmy Geotest, která se jako komerční subjekt také podílí na realizaci projektů rozvojové spolupráce.

Vzdělávání, doprovázející stavbu skleníků

Geotest sídlí v Brně a Sarajevu, ale pobočky a své konzultanty má také v dalších městech Evropy, především v regionech bývalé Jugoslávie. Damir Kasum, který se 18-členné skupiny z Olomouce po příjezdu do města Tešanj ujal, mluvil velice dobře česky. A není divu, neboť tentoředitel bosenské pobočky Geotestu, v minulosti studoval politologii v Česku. Se svým společníkem Ognjenem Grebom studentům nejprve v sídle Tešanjské rozvojové agentury srozumitelně popsali projekty, které firma realizuje. Pak společně vyrazili do terénu podívat se na ně v praxi. To bylo také cílem této terénní exkurze.

V obci Tešanj studenti z Olomouce navštívili místní rodinu, která má na svém pozemku postaven skleník o rozloze 300 m2. Jde o jeden z hmatatelných výsledků projektů ZRS v BiH – podporu lokálního zemědělství (a tím pádem i zvýšení zaměstnanosti) v podobě výstavby skleníků, realizovanou Geotestem a financovanou z prostředků České rozvojové agentury. Projekt se netýká pouze dodávky materiálů do desítek vybraných rodin na stavbu skleníků, ale také vzdělávání místních lidí. Jedná se o školení zemědělců, jak využívat vlastností těchto pomocníků pro zvýšení produkce plodin. Implementaci obou projektů v Tešanji zajišťuje právě společnost Geotest.

Důležitá komunikace na všech úrovních

Skupina z Olomouce také na místě realizace projektu, přímo na zahradě u místní bosenské rodiny, potkala známé tváře ze Sarajeva. Předchozí den totiž účastníci exkurze navštívili Velvyslanectví České republiky v Sarajevu, kde měli možnost mluvit o prioritách a konkrétních úspěšných příkladech ZRS s panem velvyslancem, ale také s rozvojovou diplomatkou v BiH. Právě paní Zdrálková přijela v tomtéž čase jako studenti na monitoring probíhajícího projektu Geotestu v městě Tešanj (což Česká rozvojová agentura u realizovaných projektů vyžaduje), a tak mohla zajímavá diskuze o rozvoji pokračovat.

Téhož dne navštívila skupina studentů také školu v kantonu Zenica-Doboj, kde firma Geotest realizovala projekt vrtů, prostřednictvím kterých by se pak voda geotermálního původu mohla odvádět do školy. V létě by sloužila ke klimatizaci a v zimě k vytápění. Pan Kasum účastníkům exkurze také popsal krizovou situaci v tomto regionu BiH během záplav v roce 2014. Hasiči nemohli ihned zasáhnout z důvodu chybějící strategie krizové komunikace a legislativy, proto by do budoucna mělo nejvyšším složkám v rámci obcí záležet na efektivním dialogu a spolupráci v rámci prevence podobných přírodou nebo lidmi způsobených katastrof.

Po exkurzi příprava diplomových prací

Studenti se zastavili i na skládce odpadu v městečku Doboj, která také patří do projektového portfólia firmy Geotest v BiH. Se zaměstnancemi mluvili o typech odpadu, dopadech na životní prostředí, možnosti třídění materiálů a také budoucnosti skládky v podobě rekultivace areálu do více estetické podoby po ukončení aktivit.

Vstřícnost pana Damira Kasuma a úspěšné praktické příklady firmy Geotest v Bosně a Hercegovině některé studenty KRES utvrzují v rozhodnutí zpracovat na půdě domovské Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci diplomovou práci na téma zahraniční rozvojové spolupráce v BiH. Už teď s vedoucími prací konzultují přípravu terénního výzkumu s ohledem na projekty Geotestu v terénu. Červnovou exkurzi KRES do BiH je tedy možné hodnotit jako velice přínosnou.

 

Text: V. Dosedělová, B. Markovič Baluchová, S. Šafaříková, Foto: KRES

 

Posted in development cooperation, Intl development studies, media | Tagged , , , , , , , , , , , | Leave a comment

Po stopách snižování chudoby a řešení konfliktů v Bosně a Hercegovině

Již za pár dnů obohatí studenti Katedry rozvojových a environmentálních studií z Univerzity Palackého v Olomouci své teoretické znalosti o praktické zkušenosti z konkrétních projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR i vybrnaých mezinárodních organizací v Bosně a Hercegovině, aby pak následně šířili osvětu u širší veřejnosti domaskrze besedy, vzdělávací aktivity a mediální výstupy.

Bosna a Hercegovina (BaH) jako jedna z nejméně rozvinutých zemích v Evropě patří mezi programové země české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). ČR tam realizuje rozvojové projekty prostřednictvím grantů České rozvojové agentury v sektorech zemědělství, zdravotnictví, energetiky, ale také občanské společnosti. V termínu 3.-13. června se studenti Katedry rozvojových a environmentálních studíí (KRES) Univerzity Palackého vypraví na exkurzi do této země, aby mohli konfrontovat své teoretické znalosti s praktickými ukázkami realizace rozvojových projektů přímo v terénu.

Kromě českých projektů navštíví v Sarajevu: Velvyslanectví České republiky v BaH, Zastoupení EU a EUSR v BaH, Úřad vysokého představitele (OHR), Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE / OSCE), regionální kanceláře UNDP pro Evropu a SNŠ, nebo také Nansen Dialogue Centre. Diskutovat se bude hodně o roli občanské společnosti a neziskových, ale také mezinárodních organizací při budování míru v této oblasti. Po návratu z cesty budou mladí lidé z Olomouce přetavovat své poznatky v praktické aktivity, ať už vzdělávacího či mediálního charakteru. Exkurze je spolufinancována Českou rozvojovou agenturou (ČRA).

Zemědělství ideální volbou pro snižování nezaměstnanosti v BaH

Ředitel společnosti GEOtest, Damir Kasum, provede studenty projekty mimo hlavní město. Podle něho je zemědělství (zvláště pak pěstitelství v relativně malých sklenících) ideální volbou pro snižování nezaměstnanosti v menších městech a vesnicích BaH, jelikož nevyžaduje vyšší vzdělání ani dlouhou dobu praxe. Proto se jeden z projektů GEOtestu s podporou ČRA zabývá zvýšením příjmu sociálně slabých rodin v městečku Tešanj. Účastníci exkurze uvidí na vlastní oči výsledky realizace projektu „Zvýšení příjmu ohrožených skupin rodinnou zemědělskou produkcí“ v tomto městečku.

Dále studenti také navštíví lokality projektu „Využití obnovitelné geotermální energie v Doboji“, nebo „Zlepšení odpadového hospodářství v Doboji a Maglaji“ a také lokální akční skupiny regionu Doboj, který tvoří multietnická populace z velké míry tvořená navrátivšími se uprchlíky.

Reagovat na potřeby BaH pro inkluzi osob se zdravotním postižením

V BaH dochází v poslední době ke změnám v oblasti sociálních podmínek života osob se zdravotním postižením díky jejich umisťování do komunitního bydlení. Aby výhodám těchto kroků v praxi studenti KRES lépe porozuměli, navštíví také projekt organizace Člověk v tísni s podporou ČRA: „Podpora začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti v BaH“, který se snaží reagovat na potřeby bosenských center pro inkluzi osob se zdravotním postižením.

Studenti také uvidí úspěšnou realizaci trojstranného společného projektu americké rozvojové agentury USAID, švédské Sida a české rozvojové agentury ČRA – FARMA, zaměřený na podporu a zkvalitnění produkce mléka. Projekt FARMA přispívá k rozširování ekologicky udržitelné výroby a zvyšování produkce potravinářských výrobků, čím přímo ovlivňuje hospodářský růst v zemědelském sektoru a snižuje chudobu ve venkovských oblastech BaH.

Text: Boba Markovič Baluchová, Simona Šafaříková, Lenka Dušková, KRES; Foto: Eva Komlossyová, KRES

Posted in development cooperation, development education, human rights, media, NGOs' work, sustainability | Tagged , , , , , , , | Leave a comment

Sedm stovek adeptů z více než sto zemí světa chce studovat rozvoj v Olomouci

Na studijní program Mezinárodní rozvojová studia (pod projektovým označením GLODEP) se v rámci evropského projektu Erasmus Mundus Joint Master Degree (EMJMD) přihlásilo 758 uchazečů ze 105 zemí světa. Dvacet nejlepších začne na Katedře rozvojových a environmentálních studií (KRES) v Olomouci studovat již tento podzim.

První myšlenky na vytvoření mezinárodního magisterského programu v oblasti rozvojových studií se objevily na podzim roku 2014. Příprava projektu GLODEP zabrala dva roky a obnášela intenzivní komunikaci se zahraničními partnery. Snaha byla zakončena úspěchem v podobě schválení Evropskou komisí v únoru roku 2016. Projekt olomoucké univerzity obstál v konkurenci více než 80 dalších návrhů.

GLODEP je jediný schválený studijní program vedený českou univerzitou

Úspěch studijního programu GLODEP je umocněn tím, že se jedná o jediný projekt schválený v roce 2016, který je vedený českou univerzitou. Ve vysoce kompetitivním prostředí se prosazují především akademická pracoviště ze západní Evropy, v jejichž silné konkurenci se Univerzita Palackého (UP) v Olomouci dokázala uplatnit.

Náročnost příprav dokresluje událost, která na poslední chvíli téměř zhatila spuštění programu. Koordinátoři projektu GLODEP a zároveň pedagogové KRES, Miroslav Syrovátka a Simona Šafaříková, vzpomínají na tuto neočekávanou situaci: „Výsledky z Bruselu nám byly zaslány emailem 15. července 2016 v pozdním odpoledni. Jen několik hodin poté vypukl v Turecku puč, jehož výsledkem bylo mj. i to, že partnerská Fatih University byla spolu s dalšími 14 tureckými univerzitami prezidentským dekretem na konci července zavřena. Pro KRES to znamenalo velkou komplikaci, protože struktura programu byla připravena právě pro čtyři partnerské univerzity. Bylo potřeba program přestukturovat, čemuž jsme se věnovali celé léto, a na začátku podzimu Evropská komise změny schválila.“

GLODEP nabízí studentům možnost vzdělávat se na třech evropských univerzitách, které realizují programy v oblasti rozvojových studií a rozvojové ekonomie. Kromě Univerzity Palackého v Olomouci se jedná o francouzskou University of Clermont Auvergne a italskou University of Pavia. Na každém ze zmíněných pracovišť stráví studenti půl roku, poslední semestr je věnován stážím a přípravě závěrečných diplomových prací.

Pracovat na diplomové práci v Bhútánu, ve Rwandě nebo na Madagaskaru

Miroslav Syrovátka z KRES poukazuje na další výjimečný rys studijního programu GLODEP: „Velice důležitá je pro nás skutečnost, že máme v konsorciu zahrnuty i mimoevropské univerzity, na kterých mohou studenti zpracovat své diplomové práce. Zároveň budou mít oporu profesorech z těchto univerzit. Nabídka je skutečně pestrá – jedná se o bhútánskou Royal University of Bhutan, rwandskou University of Rwanda, kyrgyzskou Alatoo Atatürk University v Biškeku, palestinskou Bethlehem University a také madagaskarskou Université Catholique de Madagascar. Spolupráce s těmito univerzitami byla navázána na základě předchozích kontaktů.“

Simona Šafaříková upozorňuje i na další partnerské organizace: „Co se týká neakademických partnerů, tam jsme opět vycházeli z předešlých zkušeností. Z pohledu naší katedry můžeme zmínit například celoevropskou organizaci ALDA, kde svou stáž absolvovalo několik olomouckých studentů, nebo třeba organizaci Člověk v tísni, kterou si naši studenti vybírají pro svou praxi. Je potěšitelné, že někteří z našich absolventů nalezli v této významné české rozvojové a humanitární organizaci své pracovní uplatnění.“

Díky finanční podpoře ze strany Evropské komise získá 60 mezinárodních studentů během tří let programu GLODEP finanční příspěvek na své studium. V každém ročníku se počítá s přibližně 25 studenty. Kromě stipendistů může být přijato také omezené množství studentů, kteří si školné uhradí sami.

 

Nejvíce přihlášek na GLODEP přišlo ze subsaharské Afriky

V prvním roce programu GLODEP přišlo 758 přihlášek ze 105 zemí světa. Největší zájem byl z regionu subsaharské Afriky (151 přihlášek) a z Jižní Asie (139 přihlášek). Pro nadané studenty z chudých zemí je školné zásadní překážkou pro získání kvalitního vzdělání na prestižních evropských univerzitách. Program GLODEP pomáhá tento problém řešit – nejlepším studentům poskytne příspěvek na pokrytí životních a studijních nákladů v České republice, Francii a Itálii. Dalším přínosem programu je možnost sdílení znalostí, zkušeností a názorů studentů z různých zemí světa, kteří spolu stráví dva roky studia. Je nepochybné, že tento mezinárodní program posílí renomé Univerzity Palackého v České republice i v zahraničí. Mezinárodní povaha programu GLODEP však s sebou přináší také řadu výzev.

Dr. Šafaříková mluví o úkolech, které KRES v souvislosti s otevřením programu čekají: „Začátek realizace tohoto dvouletého magisterského programu na třech univerzitách tak, aby byl kompatibilní s pravidly tří univerzit a také s pravidly Evropské unie, bude náročný. Jsme navíc v roli koordinačního pracoviště, s čímž naše univerzita doposud neměla zkušenosti. Proto plno věcí řešíme poprvé, ale zatím snad úspěšně.“ Dr. Syrovátka dodává: „V této souvislosti musíme poděkovat všem, kteří nám v našem úsilí pomáhají. Přestože se jedná o projekt Katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UP, svým významem a netypičností přesahuje hranice katedry. Podporu tedy získáváme i od jiných částí naší přírodovědecké fakulty a od rektorátu UP – s právníky studijního oddělení rektorátu řešíme smlouvy mezi partnery, Centrum výpočetní techniky nám upravilo elektronickou přihlášku, studijní oddělení PřF bude zajišťovat například administrativu spojenou s vízy a ubytováním studentů.“

Oba koordinátoři se těší na nové studenty, kteří do Olomouce dorazí v září tohoto roku, a také na spolupráci s dalšími mezinárodními partnery projektu. A přestože katedra již má zkušenosti se zahraničními studenty, studenti programu GLODEP budou tvořit ucelený ročník a budou z většího množství zemí. Zároveň se bude jednat o výběrové studenty, přičemž někteří z nich již mají pracovní zkušenosti s realizací rozvojových politik či projektů. Přinesou tak do výuky nejenom své poznatky z praxe, ale také různé pohledy vycházející z rozdílného sociálního a kulturního prostředí svých domovských zemí.

Text: Božena Markovič Baluchová, KRES PřF UP. Foto: Palo Markovič a KRES PřF UP

Posted in development education, global problems, Intl development studies, leadership, personal development, sustainability | Tagged , , , , , , , , , , , , , | Leave a comment

To wear organic cotton and support Indian farmers

V dôsledku klesajúcich cien bavlny a rastúcich nákladov na výrobu zomrie v Indii každých osem hodín jeden farmár. Koľko pestovateľov bavlny bude musieť ešte spáchať samovraždu, aby sa ich situácia dostala do širokého povedomia verejnosti? Kedy sa obchodníci s odevmi aj celý módny priemysel zaviaže k tomu, aby boli títo pestovatelia prírodných materiálov, ale aj zamestnanci odevných tovární platení spravodlivo a pristupovalo sa k nim dôstojne?!

Due to falling cotton prices and rising costs for production: every eight hours one cotton farmer in India dies. How many more farmers need to commit suicide to raise wide public awareness about this issue? When the traders and the fashion industry will commit to ensuring farmers and garment workers are paid fairly and treated with dignity for their work?!

Apríl je mesiacom módnej revolúcie. Možno je teda správny čas: začať premýšľať o zmysle férovej módy a priložiť ruku k dielu. Podobne ako pri udržateľnom rozvoji nejde o obyčajnú frázu. Ide o systém výroby oblečenia, jeho nosenia, ale i odstránenia s ohľadom na ľudí, prírodu a ekonomiku. Majitelia veľkých „fast fashion“ značiek majú primárne na zreteli biznis, niektoré firmy sa snažia aj šetriť prírodu (a premýšľať o negatívnych dopadoch zmeny klímy), ale mnoho z nich často zabúda na ľudí – práva i podmienky robotníkov a robotníčok v rozvojovom svete. 

April as Fashion revolution month is good month to start thinking about the meaning of fair fashion and taking an action. Similar to sustainable development it is not a plain phrase. It’s a system of producing, wearing and disposing your clothes with respect to people, nature and economics. Big fast fashion brands’ owners consider economics first, some of them try to save nature (and think about climate change negative impacts), but many of them often forget about the people – the rights and conditions of garment workers in developing world.

Až do mojej návštevy Indie v roku 2015 som naživo nevidela polia, kde sa pestuje bavlna. Vďaka mimovládke Bala Vikasa som ich mohla pár navštíviť. Išlo o projekty pestovania organickej bavlny v okrese Varangal a dozvedela sa viac o jej pestovaní a zbere, ale aj o príprave organických verzií postrekov a hnojív. Bezpochyby ide o veľmi náročnú prácu. Nechcite vedieť, koľko hodín by vám trvalo, kým by ste tými ľahkými bavlnenými chumáčikmi naplnili jedno vrece. Spomínaná indická organizácia sa už štyri dekády venuje udržateľnému komunitami vedenému rozvoju. Jej dosah je obrovský: 4 milióny núdznych v 23 okresoch zo štátov  Telangana a Ándhrapradéš. V oblasti potravinovej bezpečnosti a životného prostredia zamestnanci Bala Vikasa trénujú miestnych ľudí, aby vedeli využívať kvapôčkové zavlažovanie; solárnu energiu a ekologické poľnohospodárstvo. Už 400 farmárov bolo vyškolených v ekologických poľnohospodárskych postupoch. Možno sa to číslo zdá byť malé, ale je to dobrý model, hodný nasledovania po celej Indii.

Before my trip to India in 2015 I have not seen the real cotton field. Thanks to Bala Vikasa NGO I could visit one of organic cotton fields in Varangal district and learn more about the planting, harvesting and preparing the organic versions of pesticides and fertilizers. There is no doubt it’s a tough job. Try to guess how many hours does it take to fulfill one big bag? This Indian NGO has been working on sustainable community driven development projects for 4 decades. Its impact is huge: 4 million poor in 23 districts mostly from Telangana and Andhra Pradesh states. In the field of Food security and Environment Bala Vikasa employees train local people to use Drip Irrigation; Solar Power and Organic Farming. Already 400 farmers were trained in organic farming practices. This number is maye not big enough, but it’s definitely a good model to follow across the entire India.

Obyčajná bavlna je síce prírodný materiál, no výrazne devastuje životné prostredie. K svojmu rastu totiž vyžaduje veľa chemických postrekov a hnojív, ktorých molekuly spôsobujú kožné ochorenia počas nosenia oblečenia i počas samotného pestovania (často z geneticky modifikovaných semien). Vedeli ste, že výroba jedného jediného bavlneného trička vyžaduje až 2650 litrov vody? Preto ak chcete nosiť naďalej bavlnu, mali by ste siahnuť po kvalite – teda po bio-bavlne. Prispejete tým k šetrnosti životného prostredia aj vášho zdravia. Zároveň tým naskočíte na vlnu férovej módy.

Regular cotton is indeed a natural material, but significantly devastates the environment. To its growth it demands a lot of chemical pesticides and fertilizers, which molecules cause skin diseases while wearing clothes even during the actual cultivation (planted often from genetically modified seeds). Did you know that the production of one single cotton T-shirt requires up to 2,650 liters of water? Therefore, if you want to continue to wear cotton clothes, you could go for quality – organic cotton. At the same time you will contribute to the safer environment and your health too. That’s a good jump into fair fashion mode!

Ak nakupujete odevy, vyrobené v Európe, investujete do originálnej lokálnej módy, ste na dobrej ceste k zostaveniu si udržateľného šatníka. Priamo tým podporujete módnu revolúciu (Fashion revolution). Zaujímajte sa pri výbere oblečenia nielen o výhodnú cenu, ale aj o samotné prevedenie a hlavne materiály. Veďte v butikoch, po prehliadkach či na dizajn marketoch s návrhármi a návrhárkami rozhovory o tom, odkiaľ objednávajú látky pre svoje modely; aké materiály volia (a prečo); no najmä: kde a kým je ich kolekcia šitá. Kontrolujte štítky na svojich šatách: krajinu pôvodu, spôsob získania materiálu, prípadne GOTS certifikát, podporujúci férové podmienky výrobcov odevov. Ak máte pochybnosti či otázky, adresujte ich priamo na módne reťazce či menšie značky. Podeľte sa so získanými odpoveďami pod označením: #WhoMadeMyClothes.

If you buy clothes made in Europe and invest in original local fashion, you are already on the way to the assembly of a sustainable wardrobe. That’s also direct support to Fashion revolution movement. It’s always good to choose your clothes not only by price tag, but also by design itself with special focus on materials. Try to talk to fashion designers in fashion shows, pop-up boutiques or during design markets about their work – where did they order fabrics for their models from; what materials did they select (and why); where and by whom was the collection sewn. Check the labels on your clothes: the country of origin, type of material and search for GOTS certificate (Global Organic Textile Standard – supporting fair conditions for garment manufacturers). If you have concerns – address them directly to the fashion chains or brands. Do not forget to share the answers with the hashtag: #WhoMadeMyClothes.

Text a foto / Written by & Photo credits: Boba Markovič Baluchová

Posted in charity, development cooperation, global problems, healthcare, NGOs' work | Tagged , , , , | Leave a comment

Ne/důležitost žen v Íránu a Saudské Arábii

V současné době jsou témata, zabývající se islámem, skloňována ve všech možných pádech. To souvisí především s fenoménem migrace, která v posledních letech o poznání vzrostla a společně s ní i islamofobie ve světě. Jednou z nejspornějších částí jsou práva žen a obecně postavení ženy v muslimské společnosti – kupříkladu v Íránu a Saudské Arábii.

Při vyslovení slova muslim, valná většina lidí zahájí vášnivou debatu, nemající konce – o teroristických útocích, násilí na ženách, bezpráví a nenávisti vůči všemu mimo islám. Slovo muslim však označuje příslušnost k tradici, kultuře či náboženství. Ve vztahu k současné situaci je mylně zaměňováno s pojmy jako terorismus, násilí, bezpráví.

V islamistických zemích jsou bezpochyby páchány násilné trestné činy, popř. kamenování a bití na základě náboženského fanatismu, který k tomu vybízí. Avšak mějme na paměti, že násilné činy nejsou důvod, abychom hledali příčinu v celém muslimském světě, který čítá miliardu a půl lidí. Pokud se muž sníží k tomu, aby ublížil ženě, je jedno, jestli pod vlivem náboženského fanatismu v Saudské Arábii nebo pod vlivem alkoholu na pražském sídlišti. Obojí je nezbytné řešit.

Islámské právo terčem častých kritik

Historicky je postupný vznik Islámského práva zaznamenán přibližně od 8. století. Prosazovalo se přísné dodržování tradic s odvoláním na výroky samotného Proroka. Časem se utvořili i klasické právní školy. Tyto školy existují dodnes a napomohly v utváření základního náboženského práva, kterým je šarí´a („cesta, kterou je třeba se ubírat“). Šarí’a na rozdíl od islámského práva je neměnná a po staletí stejná. Islámské právo se mění, upravuje a rozvíjí stejně jako muslimské společenství.

Islámské právo a zákon je postaveno na třech zdrojích: na Koránu, na Sunně (souboru tradic) a hadíthu, což jsou krátká vyprávění o výrocích, radách, jednáních proroka Muhammada v nejrůznějších situacích. Pro naplnění těchto principů je potřeba mít určitou znalost a zběhlost v islámském právu. Významným bodem je, že islám staví do stejné roviny právo a morálku. Právo se nezaměřuje pouze na to, co je zákonné a co nezákonné. Dohlíží také na definici lidských skutků vzhledem k jejich možnému vlivu na společenskou morálku.

Islámské právo je svým obsahem a nařízeními jedno z nejobsáhlejších vůbec. Zachází do nejmenších detailů. S ohledem na tento fakt se stává terčem častých kritik, které mu vytýkají jeho zastaralost a nemodernost. Pro muslimy je ovšem posvátné, neboť pochází od Boha.

Kamenování cizoložných žen

Velmi kontroverzním a diskutovaným tématem, které vyvolává vášnivé debaty, spory a protesty, je kamenování cizoložných žen, které je doposud praktikováno například v Saudské Arábii. I když toto trestání nemá reálný podklad v Koránu, jedná se zde o zvykové právo konkrétní společnosti (vychází ze Sunny).

Kamenování je způsob trestu smrti prováděného skupinou lidí házejících na oběť kameny různé velikosti, až do její smrti. Jde o akt ve jménu práva, který bývá realizován po soudu. Smrt ukamenováním je velmi pomalá a bolestivá, nehledě na potupnost samotného procesu, protože často bývá proveden za přítomnosti veřejnosti. V Íránu bylo plnění trestu smrti ukamenováním oficiálně zakázáno v roce 2002. Od roku zákazu byly zaznamenány a doloženy případy, kdy byl tento zákaz porušen, a došlo k ukamenování provinilých osob. Toto je představenými země komentováno tak, že zákaz byl aplikován na trestní zákoník, ale nelze jej aplikovat na šarí’u, která je neměnná a představuje veškerá práva a povinnosti vyznavačů islámského náboženství.

„Zmodernizováno“ ukamenování

V šarí’y je uveden i postup, který musí být dodržen při výkonu popravy. Jako první, v případě odsouzení ženy, vrhá kámen podvedený muž, poté otec, sourozenci a nakonec i děti (chlapci), za kterými následují přihlížející muži i ženy, kteří se promění v běsnící dav. Vše probíhá pod dohledem soudce a pokud možno za přítomnosti svědků (je potřeba čtyř očitých svědků, aby mohl být obviněný odsouzen). Konkrétně v Íránu a Saúdské Arábii je kamenování trestem za cizoložství. V saudskoarabském království je tato praxe dokonce „zmodernizována“ po technické stránce, kdy je na proviněnou kamení vysypáno přímo z korby nákladního auta.

Korán doslovně zakazuje mimomanželský pohlavní styk a označuje jej za hříšný a hodný trestu. Stejně tak je trestán sex s otrokyněmi, homosexuální vztah, v některých zemích mohou být lidé odsouzeni k ukamenování za politické názory či konvertování k jinému náboženství. Podle Amnesty International jsou častěji oběťmi ženy, které v těchto zemích mají podřadnější postavení než muži. Jejich slovo má menší váhu, tudíž se nemohou dobře bránit a je potřeba velmi silný apel na média a organizace, zabývající se lidsko-právní problematikou, aby se téma vůbec řešilo.

Postavení žen v Íránu

Důsledkem politických změn, postojů k náboženství a jeho vnímaní jako stěžejního pro íránskou společnost v době islámské revoluce, došlo k uplatňování mnoha velmi striktních pravidel. Tyto změny režimu nejvíce pocítily, hned po disidentech právě ženy. Pravidla jejich chování by určena ze dne na den. Nejvíce viditelná změna proběhla v oblékání. Za vlasy vylézající zpod šátku mohla být žena odsouzena k trestu bičování, někdy dokonce veřejným pro výstrahu.

Další velmi citelnou změnou bylo vyloučení žen z mnoha povolání. První léta po islámské revoluci byla pochmurná, věznice plné, ale ke konci devadesátých let začal autoritářský systém ztrácet na síle a počalo mírné uvolňování. Ženy postupně získávaly větší odvahu projevit se, být aktivní, začaly se vzdělávat. Zatímco v roce 1977 umělo číst a psát jen 33 % žen, v roce 1999 jich už bylo přes 80 %.

K emancipaci Íránek velkou měrou přispěla i ekonomická krize posledních let a s ní související nezaměstnanost. Ekonomická nejistota ženy motivuje v úsilí o vzdělání a pracovní místa. Mladá, svobodná a zaměstnaná žena se stala v Íránu poměrně běžným jevem. Také antikoncepce je dnes běžně k dostání. Ženy tedy mají nárok na plánované rodičovství, mohou se rozhodnout o počtu potomků. Ženy jsou dnes v Íránu pevnou součástí veřejného života. Obsazují pracovní pozice na různých veřejných místech jako letiště, úřady, redakce, školství, obchody. Pronikají i do politiky. Ženy v jejich emancipaci podporuje také několik ženských a feministicky laděných časopisů. Nejznámějším je časopis Zanán – „Ženy“. Znakem toho, že ženy o vylepšení svého stavu usilují stále víc, je i to, že si před třemi lety prosadily na univerzitách studijní obor Gender Studies – tedy nauku o roli žen ve společnosti, který na českých univerzitách existuje teprve od roku 1998.

Určitý vývoj je vidět i na stylu oblékání. Pokud do internetového vyhledávače zadáte „oblékání Írán“, naleznete fotky černých dlouhých plášťů. Většinově je toto v Íránu minulostí. Takto oblečené ženy je možno potkat spíše v odlehlejších vesnických oblastech, kde obyvatelé více tíhnou k tradicím nebo i v menší míře ve městech, kde nošení čádoru může naznačovat vyšší sociální status. Nutno podotknout, že dlouhý černý plášť neznamená nerovnoprávnost žen, ale její oddání víře, dodržování kulturních zvyklostí a tradic.

Navzdory uvolněnější atmosféře, zákony stále ještě zvýhodňují muže. Rozvést se je pro muže snadné, zatímco ženy musejí složitě dokazovat, že jejich manželství je nefunkční, a často se pak vzdávat jak svých dětí, tak mehru – finančního podílu, který jim v případě rozvodu náleží. Také není výjimkou, že muž přijde domů a oznámí manželce, že se právě oženil s jinou ženou; na to má ze zákona právo a ženě nezbývá, než se s touto skutečností smířit.

iran-protest-woman

Foto: Iran-Va-Jahan

Postavení žen v Saúdské Arábii

Saúdská Arábie je absolutistickou monarchií, v jejímž čele stojí král. Islám zde ovlivňuje veškeré dění, ať už soukromé nebo veřejné. Náboženské právo šarí‘a nahrazuje ústavu, občanské a trestní právo. Je zde zavedena náboženská policie, která kontroluje její dodržování.

Chování žen v Saúdské Arábii je omezováno a směřováno mnoha zákazy a příkazy, neexistuje stát, ve kterém by se k ženám přistupovalo stejně. Musí se objevovat na veřejnosti zcela zahalené a pouze v doprovodu muže. Velká většina činností, vykonávaných ženou, je pod kontrolou manžela a probíhá za jeho svolení. Bez povolení manžela / otce není pro ženu možné cestovat, vzdělávat se. Pokud saúdská žena dostane povolení pracovat (pracujících žen je cca 5%), její možnosti jsou omezené na školství a zdravotnictví, kde nepřijde do styku s muži. Ženy jsou svými muži na veřejnosti hlídány, cizí muž se na ně nesmí podívat. V restauracích najdeme například speciální kouty pro rodiny oddělené záclonkami od ostatních návštěvníků. V rámci hromadné dopravy existují i oddělené autobusy.

Ženy mohou v Saúdské Arábii žádat o rozvod, samotný proces ale začne až po odsouhlasení manželem. Na otázku genderové rovnosti odpoví fakt, že narození dítěte ženského pohlaví není v Saúdské Arábii významné ani natolik, aby novorozenec byl zapsán do matrik.

Jak tedy celá tato situace pro ženy vyznívá? Řada z nich se svému postavení nebrání a naopak odsuzuje jakoukoliv činnost, cílící na zvýšení rovnosti. Jsou zde ale také ty, které jsou s postavením svého rodu velmi nespokojeny a snaží se, alespoň v rámci možností, o změnu. Tyto snahy mají svůj výsledek. Úspěchy v aktivismu se mohou zdát pro „západního“ člověka bezvýznamné, avšak od malých změn se postupně odvíjí větší a významnější. Jedním z těchto počinů je uvolnění zákazu jízdy na kole. Od roku 2013 mohou ženy používat jízdní kolo. Co se týče řízení automobilů, na to ženy právo stále nemají. Přesto se řada z nich, na protest, učí auto řídit nelegálně.

Saúdské ženy bojují za svá práva, co se týče toho, co smějí a nesmějí dělat. Je tedy zřetelný určitý pokrok, byť zdánlivě nevýznamný, avšak s ohledem na povahu Saúdské Arábie jako státu, s ohledem na důsledné lpění na náboženských předpisech, jde o pokrok důležitý.

Nejsložitější krok – osvojení si principů demokracie

Z uvedeného textu na první pohled může vyplývat, jak je žena v islámské kultuře nedůležitá. Nenechme se zmást, žena v těchto zemích důležitá je. Dle Koránu zastává pozici matky a manželky. Té, která má rodit děti a plnit své manželské povinnosti. Jestliže pojednáváme o tématu postavení žen v islámu, je nevyhnutelně nutné znát pravidla šarí’e pro alespoň bližší pochopení toho, co se i v dnešní době v některých zemích odehrává.

Otázkou, která by měla být zodpovězena, je, jak své postavení vnímají samotné ženy, jestli touží po změně a v případě, že ano, co konkrétně by mělo být předmětem této změny. Přestože se zdá, že v islámských zemích jsou silně autoritářské režimy, je zaznamenáno mnoho aktivit podporujících zrovnoprávnění žen. Významným bodem je, že podpůrné skupiny nejsou bezpodmínečně mezinárodní, ale často vychází i z dané země, což je jasným důkazem zájmu o zlepšení celé situace. Perspektiva větší otevřenosti pro ženy a pro svět je tedy nasnadě i přes veškeré pesimistické zprávy komerčních médií.

Autorka: Petra Nováková

Poznámka: článok bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

Posted in gender equality, global problems, healthcare, human rights, leadership, media, social inclusion | Tagged , , , , , , , , | Leave a comment

Klanové politiky překážkou demokratizace středoasijské společnosti (příklad Kyrgyzstánu)

Nová etapa dějin, která nastala po pádu Sovětského Svazu, otevřela zemím Střední Asie dveře k následování nového režimu. Avšak klanové politiky, vycházející z dlouhodobých tradic středoasijské společnosti, vytvořily zásadní překážku, kvůli které se těmto zemím nepodařilo uspět v procesu politické transformace směrem k demokracii. Jinak tomu není ani v Kyrgyzstánu.

V prostoru zemí Střední Asie historicky dlouhodobě přetrvávala nepřítomnost formální vlády. Jádra politických a sociálních organizací zde vždy tvořily kmeny, klany či rody. Nová etapa dějin po roce 1991 přinutila tyto země začít budovat jednotné národní státy. Ukázalo se, že ale čelí historicky zakotveným překážkám, které odvrací pocit jednotné národní identity a narušují demokratické principy.

Klany a jejich principy

Klany jsou historicky zakořeněny v kultuře společností a zakládají se na příbuzenských normách a vzájemné důvěře. Dominantním prvkem klanových vazeb je tedy příbuzenství. Klany ve Střední Asii charakterizuje určitá hierarchie. Na vyšších pozicích se nachází vlivné bohaté elity, kterými jsou přímí potomci zakladatele klanu. Pozice lze ale dosáhnout i zásluhami jednotlivců. Všichni členové jsou vázaní podporovat blahobyt všech členů klanu. Poskytují si vzájemně politické, společenské a ekonomické příležitosti s tím, že se mohou spolehnout na vzájemnou loajalitu a uznání. Klanové společnosti jsou založené na jednáních a dohodách uvnitř a mezi klany, které soutěží o státní zdroje. Vládní úřady a státní zdroje jsou přerozděleny mezi soupeřící klany. Přerozdělením je zajištěna jakási rovnováha udržující mír mezi klany, ačkoli není spravedlivá a je z ní znát nadřazenost určitého klanu nad ostatními.

Původní velké kmenové struktury byly roztříštěny do menších klanových jednotek. Stalo se tak snahou sovětů přetransformovat původně pastevecké kmeny na kolektivní usedlé zemědělce. Klanové jednotky byly totiž vnímány jako hrozba sovětské moci a ideologie. Hospodářské krize, špatná situace, pokles životní úrovně a boj o přežití sjednotil lidi a podpořil jejich spolupráci. Dále také privatizace státního majetku, která přišla záhy po získání nezávislosti podpořila klany v jejich soutěži o státní zdroje.

Klany v Kyrgyzstánu dle teritoriálního rozdělení mezi severem a jihem

Povaha klanů se v každé zemi Střední Asie v něčem liší. V případě Kyrgyzstánu se jedná o teritoriální rozdělení mezi severní a jižní části země. Rozdělení pramení z historicky daných aspektů, ale také geografických, kde reliéf vytváří přirozený předěl.

Sever charakterizuje kyrgyzská většina, která má svou politickou orientací blíže k Rusku. Tato část země je ekonomicky vyspělejší, sídlí zde finanční instituce a významné průmyslové podniky. Odlišují ho i jiné kulturní zvyky, náboženství, kterým zde dominuje Pravoslaví. Na jihu žije silná uzbecká menšina. Oblast je více zemědělská, méně ekonomicky výkonná a převládá zde Islám. V každém teritoriu jsou pak menší jednotky klanů a kmenových formací. Odlišnosti mezi severem a jihem země jsou předmětem sváru, který v zemi panuje od nezávislosti. Na počátku se toto rozdělení a nesoulad tolik neprojevoval, postupně ale docházelo k jeho zhoršování. K rozostření problému časem přispělo, že větší podíl vlády se skládal z členů severního teritoria, který ovládal více státních zdrojů a znevýhodňoval jih.

Akajevova vláda a počáteční naděje na demokracii

Kyrgyzstán po získání nezávislosti v roce 1991 započal novou etapu demokratickými a tržně liberálními reformami. V zemi proběhly první svobodné volby, čímž měla být ustanovena a upevněna nová forma demokratického vládnutí. Prezidentem byl zvolen Askar Akajev. Už tehdy se projevil vliv podpory klanů severního teritoria, přesto byly první roky Akajevovy vlády vedeny duchem demokratizace a liberalizace. Vznikla nová Ústava inspirována západním myšlením. Došlo k uvolnění svobody projevu, byl vytvořen nový nestranný soudní systém, přijata právní ochrana soukromého vlastnictví a další změny.

Politování hodné je, že i přes počáteční úspěchy se Kyrgyzstán ocitá na přelomu tisíciletí ve stavu autoritářské vlády. Postupně se začaly projevovat negativní dopady klanových politik a silná pozice prezidenta. Například v otázce voleb nemají Kyrgyzové tendenci volit na základě programu stran. Volí takového představitele strany, který odpovídá jejich klanu. Takže ačkoli byly volby vedeny svobodně a byla zajištěna soutěž stran a jednotlivců, stejně mohly vyhrát jen strany či kandidáti silných a vlivných klanů.

akajev

Obvinění prezidenta z podvodů, manipulování a klanového bratříčkování

Akajev začal postupně využívat svého postavení k prosazování vlastních zájmů a jeho rodiny, respektive členů jejich klanu. Bylo pro ně stále snadnější pronikat mezi politické instituce (výkonné, zákonodárné a soudní) a ovlivňovat jejich fungování. Například když došlo na volbu předsedy ústavního soudu, Akajev na tuto pozici dosadil svou příbuznou Ch. Baekovou. Sama Baeková byla zastánkyní demokratických reforem a snažila se o to, aby její jednání bylo nestranné. Akajev si ale dokázal vynutit loajalitu člene svého klanu, jímž byla v tomto případě Baeková, a ve své funkci tak vycházeli vstříc jeho požadavkům. Baeková měla možnost upravovat znění Ústavy, a tak mohl Akayev setrvat ve své funkci i v dalších volebních obdobích. Došlo také k postupnému omezení volební práva těch, kteří nebyli spřízněni s jeho vládou a podobně.

Jednání prezidenta Akajeva vyvolalo znepokojení u znevýhodněné části obyvatelstva. Začali ho obviňovat z podvodů, manipulování a klanového bratříčkování. Také médii se šířila kritika jeho osoby. Akajev zakročil a média spadla pod jeho kontrolu. Což více rozhořčilo nespokojené obyvatele a v roce 2005 došlo k tzv. Tulipánové revoluci.

Tulipánová revoluce a nástup Bakijeva

Tulipánovou revolucí se nakonec podařilo prezidenta Akajeva sesadit a následoval jeho úprk ze země. Prozatimní vladou byl jmenován Kurmanbek Bakijev, který Akajeva v prezidentské funkci plně nahradil. Byl zvolen ve svobodných volbách a představoval novou naději pro znevýhodněné obyvatelstvo. Bakijev byl vnímán jako zastánce demokratických reforem. Historie se ale začala opakovat a postup vlády nového prezidenta Bakijeva byl velmi podobný tomu u Akajeva. Ve své pozici si uzurpoval moc pro sebe a svůj klan a pokračoval diskriminací hlavně jižních klanů. Do politického prostředí začali pronikat také kriminálnici, které tam Bakijev dosadil a mohl využívat jejich schopnosti efektivně zastrašovat opozici. Bylo zjištěno, že členové jeho rodiny, kteří se často pohybovaly na vysokých lukrativních postech byli zapletení do nelegálních aktivit a organizovaného zločinu. Jeho vláda byla silně zkorumpovaná.

V roce 2009 byl v nových volbách znovu zvolen K. Bakijev, údajně k tomu došlo podvody a manipulacemi, které podnítily další znepokojení. V roce 2010 propukly nepokoje z důvodu nespokojenosti s Bakijevovou vládou v městech Biškek (hl. město) a Talas. Přes agresivní reakci prezidenta, která měla za následek 83 mrtvých a okolo 1500 zraněných, se podařilo dosáhnout odstoupení Bakijeva z jeho funkce. Také prchl ze země.

Poslední vývoj – jen mírný posun k lepšímu

Prozatímní vlády se ujala sociální demokratka a představitelka jeho opozice Roza Otumbajevová. Ve své funkci, ale příliš pozitivně vnímaná nebyla a dlouho v ní nevydržela. V roce 2011 byl pak novým prezidentem zvolen Almazbek Atambajev. Podle Ústavy z roku 2010 je prezident Atambajev limitován jedním volebním obdobím, které končí v roce 2017. V roce 2016 prošla Ústava v referendu úpravami, které převedli část pravomocí na premiéra. Proti těmto změnám se však staví Atambajevová vládnoucí strana nesouhlasně a opět zavání omezováním a nesvobodou.

Důležité je, že je tématu věnována pozornost a informace o špatné situaci v těchto zemích se šíří. To, jak jsou země a vlády vnímány na mezinárodní scéně, je důležité pro spolupráci, obchod a další vztahy, které mohou ovlivnit růst a rozvoj zemí. Pokud budou vlády usilovat o spolupráci se zeměmi jako EU či USA, budou muset podnikat určité ústupky, demokratizovat a liberalizovat. Ačkoli je v současnosti vidět jen drobné zlepšení, je patrné, že dochází k posilování občanské společnosti, která se začíná více projevovat a bojuje za svá práva. Dochází k její podpoře aktivitou organizací, podporujících demokratický rozvoj, a také moderními komunikačními kanály, které pomáhají v mobilizaci lidí, osvětě a narušují izolovanost autoritářských režimů.

 

Autorka: Kristýna Kupská

Poznámka: článok bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

Posted in global problems, human rights, leadership, media, social inclusion | Tagged , , , , , | Leave a comment