Najít způsob, jak se vypořádat s konflikty

Válku, probíhající na území dnešní Bosny a Hercegoviny, ukončila po čtyřech letech krvavých střetů v roce 1995 Daytonská mírová dohoda. Laicky bychom se tak mohli domnívat, že více než dvacet let poté je situace v této krásnou přírodou oplývající balkánské zemi přinejmenším politicky a hospodářsky stabilizovaná. Přítomnost mezinárodních institucí a potřeba existence místní organizace Nansen Dialogue Centre však naznačují něco jiné.

Relikty občanské války 1992-95 v Sarajevu.

Ačkoli od války z let 1993-95 Bosna a Hercegovina (BiH) urazila kus cesty k dosažení demokracie, etnické rozložení obyvatelstva představuje i dnes pro bosenskou společnost hrozbu. Hrozba spočívá v provázanosti proměnných etnicity a politických stran. Během celého poválečného období se nedokázala prosadit výraznějším způsobem k moci žádná politická strana, která by svou rétorikou a svým založením nepodporovala jedno ze tří etnik. Ukončení válečného konfliktu totiž nepřineslo výrazný posun ve vyřešení otázky geografického rozmístění tří etnik, jelikož i v současnosti jsou bosenští Srbové, muslimové a Chorvaté nadále promíseni, což má za následek, že i dnešní BiH je ve velice zjednodušeném schématu vnitropoliticky rozdělena na Republiku srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny. To však neimplikuje, že by v Republice srbské žili jen bosenští Srbové. Spíše to znamená, že na území Republiky srbské představují bosenští Srbové dominantní entitu a na celém území BiH tak i dnes existuje mnoho multietnických obcí.

Dr. Ljuljjeta Goranci Brkić z Nansen dialogue centre v Sarajevu odpovídá na otázky studentů KRES.

Důležitá láska k sousedům, vzájemnost, vstřícnost a důvěra

Vystudovaná lékařka Ljuljjeta Goranci Brkić velkou část svého profesně-osobního života zasvětila snaze o vypořádání se s válečnými stigmaty ve své rodné zemi. Formou osvětových seminářů seznamuje širší veřejnost i za hranicemi země o způsobu, jakým se snaží docílit společenského posunu. Svůj způsob práce a myšlení představila i studentům Katedry rozvojových a environmentálních studií (KRES) Palackého Univerzity v Olomouci během jejich červnové návštěvy BiH v rámci projektu „Rozvojová spolupráce na vlastní oči“.

V současnosti je dr. Goranci Brkić spolu se svým kolegou Nebojsou Šavijou-Valhou vůdčí osobností organizace Nansen Dialogue Centre (NDC) v Sarajevu, jež přijala za své myšlenky norského polárního průzkumníka, vědce, diplomata a laureáta Nobelovy ceny za mír Fridtjofa Nansena (1861-1930). Ten kupříkladu ve svém díle „Nestekjærlighet“ z roku 1922 uvedl, že „žádná realistická politika v civilizované společnosti není představitelná, pokud není založena na lásce k sousedům, vzájemnosti, vstřícnosti a důvěře. Toto je kámen, na kterém musí být vybudována veškerá lidská spolupráce.“

Pokud bychom měli tedy Nansenovy myšlenky přenést na současnou situaci na Balkáně, tak hlavním záměrem NDC je přispět k vyšší míře národního usmíření a tolerance v BiH a přispět k vyšší účasti občanů na demokratických procesech a institucích za pomoci seminářů o interetnickém dialogu, ale také školení, kurzů, konferencí, veřejných přednášek, vydávání brožur, knih, vědeckých výzkumů nebo kulturních projektů.

Neformální diskuze studentů KRES Univerzity Palackého v Sarajevu.

Samotní studenti proti segregaci škol

Projekty, které NDC realizuje, jsou zaměřeny na skupiny, které mají často zásadní vliv na situaci v místní komunitě, pokud jde o procesy demokratizace, dodržování lidských práv, tolerance a smíření. Jsou jimi místní orgány (komunální pracovníci, starostové, úředníci), učitelé, politické strany, navrátivší se obyvatelstvo, uprchlíci a v neposlední řadě mládež.

Právě posledně zmíněná cílová skupina o sobě dala výrazněji slyšet vloni v létě ve městě Jajce, kde NDC zahájila své aktivity v roce 2009. Místní středoškolští studenti bez ohledu na etnickou příslušnost nesouhlasně reagovali na rozhodnutí zastupitelů Středobosenského kantonu: segregovat školu na muslimskou část (Bosňáci) a chorvatskou část. Jejich počínání je podporováno ze strany NDC a může být právem považováno za příklad tzv. „success story“. Nezbývá než věřit, že je to nastolení trendu, kterým se bude zejména mladá generace ubírat. Trendu, který dá časem zcela zapomenout válečným hrůzám, jichž se na sobě všechna tři etnika napáchala.

NDC v Sarajevu bylo od svého uvedení do života v roce 2000 financováno norskou vládou. V současnosti se na jeho financování podílí více donorů, nicméně dle slov dr. Goranci Brkić je jen málo dveří, na které nezaklepala ve snaze udržet tento projekt životaschopný. Ačkoliv má BiH před sebou ještě dlouhou cestu, z pohledu přispěvatelů rozvojové pomoci se pomalu posouvá na okraj zájmu. Dárci BiH pomalu opouštějí a přesouvají se na místa nových palčivých konfliktů, například do Sýrie.

Za dobrou zprávu může být považována skutečnost, že NDC v Sarajevu není jediným centrem konajícím v souladu se zásadami a metodikami sítě Nansen Dialogue Network. Hnacím motorem aktivních členů NDC zůstává vnitřní přesvědčení o smysluplnosti a potřebnosti takovéhoto přístupu k rozvoji bosenské společnosti, čili přístup zdola nahoru (z angl. „bottom-up approach“). Výsledky se pochopitelně nemohou dostavit hned, neboť mentální přenastavení jedince, potažmo celé společnosti, by se dalo přirovnat k ultramaratonu mezi běhy na dlouhé vzdálenosti.

Text: Michal Blaško, Foto: Veronika Rojová a Fabio Iguavita, KRES PřF UP v Olomouci

Posted in community development, development cooperation, development education, global problems, human rights, Intl development studies, NGOs' work, resilience | Tagged , , , , , , , , , , , , , , , , , , , | Leave a comment

Úspěšná implementace reformy zdravotní péče v Thajsku

Všeobecná zdravotní péče (Universal Health Coverage – UHC) je součástí Cílů udržitelného rozvoje. Jak asi probíhá implementace UHC konceptu v Thajsku? Může implementace reformy zdravotní péče napomoci i chudším obyvatelům? Změnila se situace ve zdravotnictví v této rozvojové zemi či nikoliv a v čí prospěch?

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2010 neměla na počátku 21. století přístup ke kvalitní zdravotní péči téměř jedna miliarda obyvatel na celém světě. Někteří z nich dodnes stále ani nemají možnost setkat se s lékařem. Skrze UHC (Universal Health Coverage – Všeobecná zdravotní péče) se má stát kvalitní zdravotní péče dostupná všem.

Pojem UHC, bývá často v literatuře odlišně interpretován a překládán. Definice UHC se dle WHO z roku 2017 zakládá především na rovnosti v přístupu ke zdravotním službám, tedy, že by měli mít přístup ke zdravotním službám všichni, a ne jenom ti, kteří si to mohou finančně dovolit. Koncept UHC je součástí Cílů udržitelného rozvoje (SGDs), konkrétně cíle 3, který zní: „Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoliv věku.“ Tento cíl má pak následovně několik podcílů. Jedním z nich je 3.8.: „Docílit všeobecného zabezpečení zdraví, včetně ochrany finančních rizik, přístupu ke kvalitní základní zdravotní péči a přístupu k bezpečným, účinným, kvalitním a cenově dostupným základním léčivům a očkovacím látkám pro všechny.“ Thajsko je jednou ze zemí s nízkým a středním příjmem, která se snaží o všeobecnou péči. Na jejím příkladu je možné ukázat implementaci zdravotní reformy v praxi.

Nejvíce ambiciózní zdravotní reforma v rámci rozvojových zemí

Na počátku nového tisíciletí se Thajsko nacházelo ve zdravotnické krizi. Téměř jedna čtvrtina tehdejších více než 67 milionů obyvatel neměla zdravotní pojištění. V roce 2000 zemřelo více než 17 tisíc dětí mladších pěti let a téměř dvě třetiny z nich na snadno preventivní infekční onemocnění. Z důvodu „Out-of-pocket“ (OOP; neboli „z kapsy”; z domácích úspor) plateb vynaložených na zdravotní služby se ocitlo pod hranicí chudoby až 20 % obyvatel. V roce 2001 představila thajská vláda plán Universal Health Scheme (UHS), jenž byl označován za jeden z nejvíce ambiciózních, co se týče zdravotních reforem naplánovaných pro rozvojovou zemi. V této době totiž stále Thajsko spadalo do kategorie zemí s nižším středním příjmem (HDP tehdy činilo 1 900 USD na jednoho obyvatele). Během následujícího roku 2002 se UHS rozšířilo do všech provincií v Thajsku a poskytovalo hospitalizační, ambulantní i nouzovou péči pro všechny dle potřeb. Do roku 2011 pokryl program 48 milionů Thajců.

Co způsobilo rozšíření tohoto programu tak rychle? Mohlo za to upevnění moci ve volbách v roce 2001, kdy strana Thai Rak Thai, která stála za touto reformou, posílila svou moc ve všeobecných volbách. Sami zástupci této politické strany uznali, že se program rozšířil velmi rychle a do všech koutů země z důvodu obrovského politického tlaku.

UHS však nevzniklo během jednoho roku, postupně se formovalo již od 70. let 20. století. Od roku 1970 v Thajsku vznikly celkem tři systémy zdravotního pojištění – The Civil Servant Medical Benefit Scheme (CSMBS), Social Security Scheme (SSS) a „Baht 30“, dnes pojmenovaný právě jako UHS. Přestože mělo Thajsko nejnižší příjem na obyvatele ze všech zemí, které dosáhly všeobecného pokrytí zdravotních služeb, zaznamenalo následně během prvních deseti let implementace UHS silný růst HDP, který podpořil udržení tohoto programu jak finančně, tak rozvojem potřebné infrastruktury.

Po roce 2001 vynakládala vláda finance na nemocnice, platy zaměstnanců a finanční motivace pro lékaře, jež měli poskytovat své služby nepopulárním venkovským oblastem. Efektivně byla snížena míra dětské úmrtnosti, počet nemocenských dní pracujících lidí a břemeno finančního zatížení rodin. Současnou výzvou v Thajsku není dostupnost zdravotní péče, kdy výdaje státu na zdravotnictví v přepočtu na jednoho obyvatele rostou, ale zvyšování její efektivity – tedy za menší náklady mít více a kvalitnější zdravotní služby pomocí nových technologií, léků apod.

Pokles rodin „zbídačených“ náklady na zdravotní služby

Na základě shrnutí případových studií z Thajska (z dílny autorů Tangcharoensathien a kol. z roku 2014) lze pozorovat tři hlavní změny ve prospěch UHS. Spravedlivější přístup ke zdravotním službám, nižší úroveň nenaplněných potřeb nutných ke zdraví a vysoká úroveň ochrany před finanční krizí z důvodu přímých plateb vynaložených na zdravotní služby. Právě přímé výdaje na zdravotnictví domácností klesly ze 45 % v roce 1994 na 35 % ještě před samotnou implementací UCS. Poté klesly dále, a to až pod hranici 20 %. V roce 2010 činily méně než 15 %. Výskyt tzv. „katastrofických“ výdajů na zdravotní služby (když tvoří OOP více než 25 % celkových výdajů rodiny) taktéž klesl. Také byl zaznamenán pokles rodin „zbídačených“ náklady na zdravotní služby, který ukazuje, že by bez implementace UHS byla situace rodin v zemi mnohem horší.

Také vzrostl počet ambulantně ošetřených i hospitalizovaných pacientů. Co je však velmi podstatné, že z implementace UHS benefitovali především chudší obyvatelé a program nebyl zaměřen spíše na bohaté. Ambulantní služby využilo z nejnižšího ekonomického kvantilu na 26 % až 28 %, zatímco z nejbohatšího kvantilu „pouhých“ 8 % až 10 %.

Nicméně se toto dalo do jisté míry očekávat, jelikož po spuštění UHS nabylo pojištění na 47 milionů obyvatel, z nichž téměř polovina patřila do nejchudší třetiny obyvatel Thajska. Na základě předchozích i probíhajících studií se ukázalo, že se vláda orientovala spíše ve prospěch chudých obyvatel nežli bohatších.

Trendy ve financování-Zdroj Světová banka 2017 (1)

Proč z reformy zdravotní péči benefitují především chudší obyvatelé

Thajsko skrze UHS směřovalo stále více ke spravedlivé dostupnosti zdravotní péče. Dle studií od autorů Limwattananona a kol. z roku 2012 existují tři hlavní důvody cílení dotací na všeobecnou zdravotní péči, ze které benefitují především chudší obyvatelé.

Prvním důvodem byl zlepšený přístup ke zdravotním službám, poskytovaných okresním zdravotnickým systémem, kdy většina obyvatel využívajících nově UHS žije ve venkovských oblastech. Zvýšila se hustota zdravotních středisek na obyvatele, která jsou navíc adekvátně financována. Také se změnily povinnosti personálu zaměstnaného ve zdravotnictví, kdy noví doktoři, zdravotní sestry, zubaři a další musí splnit tříletou pracovní lhůtu na venkově. To vedlo k výraznému snížení regionálních rozdílů v hustotě lidských zdrojů.

Druhým důvodem byl velmi nízký podíl OOP plateb, a to ze dvou důvodů – benefity plynoucí z pokrytí služeb UHS, kam spadá například pokrytí léků z národního seznamu léků, chemoterapie, radioterapie, prevence a podpora zdraví. Na počátku byla stanovena minimální výše platby za návštěvu lékaře (1 $), avšak v roce 2006 byl tento poplatek zrušen. Co nejnižší OOP platby jsou především ve prospěch chudých.

A v poslední řadě třetím důvodem byl vládní finanční závazek. Mezi lety 2003 a 2009 lze pozorovat 36,2% nárůst financí do sektoru zdravotních služeb. To bylo samozřejmě podpořeno růstem HDP, který zaznamenává Thajsko od počátku 21. století. Mezi lety 2002 až 2014 lze pozorovat trend pozvolného růstu – stále vyšších výdajů vlády na jednotlivce ve zdravotnictví. Stejně tak roste i HDP. I přestože má Thajsko vlastní národní koncepci UHS, v poměru na HDP vynakládá stále velmi nízké procento výdajů. Nutno však také dodat, že patří minimálně ve svém regionu na přední příčky. Thajsko může jít mnoha zemím příkladem, že dobře navržený program na základě dobrého průzkumu a pevného vedení může zlepšit zdravotní úroveň v zemi.

Autor textu: Luboš Sladký

Poznámka: článok bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových a environmentálnych štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

Posted in development cooperation, global problems, healthcare, Intl development studies, millenium development goals | Tagged , , , , , | Leave a comment

Universal Health Coverage a přístup rozvojových zemí ke kvalitní zdravotní péči

Přestože se přístup Universal Health Coverage (UHC; rovný přístup ke zdravotním službám) zdá být poněkud jasný, je velmi důležité analyzovat jej přesněji. Z minulosti jsou totiž známé případy z mnoha různých zemí, kdy byly použity různé metody k zajišťování zdravotní péče na základě různých interpretací UHC, jež ne vždy vedly k naplnění stanovených cílů.

Analýza konceptu UHC by měla nechat vzniknout snadno měřitelnému konceptu, jak UHC chápat, což by mělo vést k jasně definovaným složkám zdravotního sektoru, které by se daly dobře měřit a porovnávat. Bude tak eliminována chybná interpretace, což do jisté míry pomůže globální komunitě přijmout jediný význam UHC.

during examination of malnourished children-photo Boba Baluchova

Některé skupiny obyvatel – diskriminovány úmyslně

Podíváme-li se tedy blíže na definici celého termínu, universal by reprezentovalo zodpovědnost státu poskytnout zdravotní péči všem svým občanům s důrazem na začlenění všech znevýhodněných a vyloučených rodin. Některé země však neposkytují zdravotní služby například neregistrovaným migrantům, uprchlíkům a nomádům. Tyto skupiny obyvatel jsou totiž brány místní administrací jako lidé bez právních nároků, na základě čehož jim není poskytnuta zdravotní péče. Podle publikace od Behera z roku 2015: některé skupiny obyvatel bývají dokonce diskriminovány úmyslně – na základě kasty, barvy pleti, nezpůsobilosti, pohlaví, etnicity nebo náboženského vyznání. Tudíž například žena patřící do náboženské menšiny může mít v některých zemích opravdu těžké postavení a nemusí mít přístup ke zdravotní péči. A právě zrovnoprávnění všech skupin v přístupu ke kvalitní zdravotní péči má řešit první část UHC. Lidé mohou být také znevýhodněni na základě regionálního uzpůsobení. Pokud bude vláda preferovat městské části, budou lidé na venkově strádat, co se do počtu a kvality zdravotních služeb týče.

„Health“ neboli zdraví, je v rámci UHC také velmi diskutovatelné téma. OSN poskytuje k tomuto relativně srozumitelnému termínu širší pohled. Nejedná se pouze o poskytnutí nezbytných a základních zdravotních služeb – UHC a sociální zdravotní pojištění by měly vést ke spravedlivému přístupu ke zdraví, které je definováno jako „nejvyšší dosažitelná úroveň fyzického a duševního zdraví, včetně práce na sociálních determinantech zdraví“ podle WHO z roku 2010. UHC by tak mohlo mimo jiné vést ke tvorbě národního povědomí o sociálních determinantech, které by mohly pomoci řešit stávající nedostatky a problémy nerovnoměrného přístupu ke zdravotním službám.

Diskutabilná dostupnost zdravotnických služeb

V mnoha (rozvojových) zemích je zdravotnictví na velmi nízké úrovni a koncept UHC může být brán jako distribuce zdravotnických služeb příslušné populaci dané země, především obyvatelům zaměstnaným v soukromém a veřejném sektoru. To ovšem staví do velmi nevýhodné pozice chudé obyvatele či zaměstnané neoficiálně, kteří by na základě tohoto přístupu neměli přístup ke zdravotním službám. Je tedy nutné, aby každá země blíže specifikovala širší význam pojmu zdraví a skrze sociální zdravotní platformy a strategie poskytovala zdravotní péči (nejen tu základní) všem obyvatelům své země.

Termín „coverage“, volně přeložen jako pokrytí, se zaměřuje na dostupnost služeb, včetně měření efektivního využití. Na základě nedostatečných investic mnoha zemí do prevence a nízké pozornosti rizikovým faktorům je nutné pečlivě zvažovat, zdali je zdravotní péče zvolena vhodně. Následně lze v podobě mnoha indikátorů měřit a porovnávat efektivitu těchto služeb, na základě čehož může následně vláda upravovat národní strategie týkající se sektoru zdravotnictví.

Na základě analýzy konceptu UHC a rozboru jednotlivých částí jsou velmi důležité otázky, které části obyvatelstva dané země budou z UHC benefitovat, jaké služby jim budou poskytnuty a jaké kvality budou. Dle publikace od Behera z roku 2015 by mohlo například špatně interpretované „universal“ neboli „všem“ způsobit ještě větší nerovnost, kdy by mohli ze služeb zdravotního sektoru benefitovat i tzv. „černí pasažéři“. Důležité tak jsou občansko-společenské organizace a silná politická angažovanost, která bude odpovědně prosazovat přístup základních práv ke splnění potřeb (nejen) chudých a znevýhodněných.

Zdravotnictví v rozvojových zemích

Je důležité stručně popsat stav sektoru a jeho trendy v zemích s nízkým a středním příjmem (LMIC; Low and Middle Income Countries) především v jihovýchodní Asii, subsaharské Africe a Latinské Americe. Není tajemstvím, že zdravotnictví je v mnoha rozvojových zemích dodnes ve velmi špatném stavu. Dle odhadů WHO z roku 2010 nemá více než miliarda lidí přístup k efektivní a dostupné zdravotní péči. Dále je odhadováno, že více než 170 milionů obyvatel z celého světa vynakládá na zaplacení zdravotních služeb více než 40 % svého příjmu. Finanční bariéra je tak jedním z hlavních problémů v sektoru, kdy hrazení zdravotních služeb způsobuje „přesun“ rodin pod úroveň hranice chudoby – což také dokazuje výše OOP neboli out-of-pocket plateb (ze soukromých finančních rezerv). V roce 2007 představovaly OOP platby v 33 nejchudších zemí více než 50 % výdajů na zdravotní služby.

V posledních dekádách se však mnoho zemí snaží o finanční reformy, které mají zpřístupnit zdravotní péči všem. Na to abychom mohli relevantně popsat úspěšnost či neúspěšnost těchto reforem, potřebujeme znát potřebné analytické metody. Ve svém systematickém přehledu popisují autoři kolem Asante z roku 2016 změny ve zdravotnictví na základě metod BIA (Benefit Cost Analysis) a FIA (Financing Benefit Analysis). Metoda BIA odhaduje dopady distribuce veřejných výdajů do sektoru zdravotní péče a měří, do jaké míry benefitují různé socioekonomické skupiny prostřednictvím využívání těchto služeb. Metoda FIA naopak hodnotí rozdělení břemene financování zdravotnictví napříč socioekonomickými skupinami a do jaké míry má tato zátěž vliv na rozdělení příjmů.

regular health check in Kenya-photo Boba Baluchova

Podobné negativní charakteristiky zdravotnictví napříč regiony

Na základě analytické metod lze ze studie autorů kolem Asante z roku 2016 vydedukovat, že zemích s nízkým a středním příjmem má sektor zdravotnictví podobné negativní charakteristiky napříč různými regiony. Některé země se však odchylují a vykazují pozitivní změny (kupříkladu v Thajsku). V mnoha případech je však situace velmi špatná a zlepšení je v nedohlednu. Popsány jsou především regiony subsaharská Afrika a asijsko−pacifický region.

V regionu subsaharská Afrika vykazují země na základě metody BIA vyšší „pro-rich“ orientaci, tedy že ze zdravotních služeb benefitují spíše bohatší obyvatelé, než chudší (v 78 % studií), a to jak v případě služeb poskytovaných v nemocnicích, tak v poskytování základních zdravotních služeb (PHC; Primary health care). Odlišnými případy jsou například Ghana a Keňa, kde z poskytování PHC benefitují spíše chudší. Analýza finančního zatížení (FIA) vyšla ve většině studií jako progresivní, tedy, že domácnosti s vyššími příjmy investují do zdravotnictví větší poměr příjmu (daně, poplatky apod.), avšak OOP platby jsou spíše regresivní, tedy, že ze svých úspor platí služby spíše chudší.

Asijsko-pacifický region má podobné výsledky. 80 % BIA studií prokázalo větší benefit ze zdravotnictví pro bohaté, avšak pouze na úrovni nemocnic. V zajištění základních zdravotních služeb se liší od subsaharské Afriky, a to v 64 % oproti 40 % případů studií, kdy benefitují spíše chudší obyvatelé. Země jako Thajsko a Malajsie se však orientují v distribuci zdravotní péče v obou případech tzv. „pro-poor“, a to na všech úrovních zdravotního sektoru. Finanční zatížení je do jisté míry podobné v obou regionech, tedy progresivní. Hlavní rozdíl je v zatížení plateb OOP, kdy lidé v subsaharské Africe nerovnoměrně trpí z těchto přímých plateb oproti lidem v asijsko−pacifickém regionu.

V mnoha rozvojových zemích je jak problém nerovné distribuce poskytování zdravotní péče, tak samotné její financování. Pokud budou lidé stále více zatíženi z přímých plateb za služby, mohou se dostat pod hranici chudoby, kdy budou stále více strádat a schopni naplňovat nejenom své základní životní potřeby. Trendy jsou tak stále negativní i přesto, jaký důraz byl na sektor zdravotnictví v posledních letech kladen. Nejenom že existuje nerovná dostupnost, také jsou více finančně zatíženi chudí lidé. Země jako například Thajsko a Malajsie naopak v posledních letech vykazují významný pokrok, kdy se jejich politiky zaměřují spíše na potřeby chudých.

Autor textu: Luboš Sladký; Foto: Božena Markovič Baluchová

Poznámka: článok bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových a environmentálnych štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

 

Posted in global problems, healthcare, Intl development studies, millenium development goals | Tagged , , , , , , | Leave a comment

Visiting EU Delegation to Bosnia and Herzegovina and other key players in the field of development cooperation

At the beginning of June Palacky University students visited Bosnia and Herzegovina (BiH) – program country of Czech official development assistance. During their 10 days academic field-trip they met many representatives from international, national and local organisations, as well as private companies – considered as key players of development cooperation in this post-war country. It was supported by Czech Development agency (Czech Aid) and organized for Czech, Slovak and international students with the goal to gain first hands practical experience in relation to what they are studying – International Development studies.

veronika-EU delegace

On June 5 this group of European and non-European students visited EU delegation to Bosnia and Herzegovina. They learned about the role of EU amid the country’s process of gaining accession to European Union. Mr Jan Snaidauf (Head of Political and Economic Section) gave a presentation that was followed by an interactive discussion with students on the path of BiH towards the EU in the areas of trade and investment, rule of law and fundamental human rights, as well as education, employment and social issues. Out of the discussion students got an overview on political structure, system of government, education and fiscal policies in Bosnia and Herzegovina.

The visit to EU showed the students how important and complex are the required standards to access the EU and what BiH need to follow since the submission of EU-membership application. The rule of law and a stable democracy, as well as reformed public administration is needed. EU and other organisations in country are also trying to cooperate with BiH high representatives to strengthen competitiveness and support of SME’s, improve agriculture, social services, infrastructure and work together towards a cleaner environment.

However BiH still struggle with the set standards following post-conflict reconstructing with lots of division in society. Despite political and ethnic divisions, all political parties sees the prosperity of  entering the European Union. The EU is Bosnia and Herzegovina biggest trade partner and largest provider of financial assistance with 3,5 billion euros invested since 1996 (253,8 million euros in EU pre-accession funds 2014-2017; and 40 million euros in disaster relief after the 2014 floods). It’s evident that the country receive much support from the European Union and one can only hope that the country can unite and work on the reform agenda that will help them to gain accession. Currently Bosnia and Herzegovina is designated as a candidate country. It would be great for Palacky University students to visit this country again in 5-10 years and see the progress.

Written by: Rudzani Bernard Mamphweli, KRES / Palacky University; Photo: Veronika Rojová & Fabio Iguavita, KRES / Palacky University

 

Posted in development cooperation, human rights, Intl development studies, media | Tagged , , , , , , , , | Leave a comment

Professional Fellows Alumni create incubator for community organizing reflection and initiatives

Fifty inspiring leaders from four European countries shared their small victories at the ‘Professional Fellows Alumni Reunion’ in the High Tatras in order to get professional feedback and support from U.S. mentors, as well as other Professional Fellows Alumni in the program and to work together on current challenges and future projects in the field of community organizing, minority empowerment, citizen participation.

In the middle of June, 50 community organizers out of 166 Professional Fellows Alumni reunited at the 3rd regional conference in High Tatras – a beautiful mountainous part of Slovakia. The Professional Fellows Program (funded by the U.S. Department of State and implemented by Great Lakes Consortium for International Training and Development at WSOS Community Action Commission, Inc.) since 2012.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-appreciation circle

To implement the knowledge learned and the U.S. experience successfully in local communities, GLC/WSOS organizes a Professional Fellows alumni reunion event on annual basis. According to the testimonies from the former participants, these international alumni reunions are a great asset to the PF program. This year, the event took place in the City of Strbske Pleso (in the Eastern part of Slovakia) and was co-organized by GLC’s Slovak partner: Center for Community Organizing (CKO). The main goal of the conference was to re-connect Professional Fellows alumni from five countries including U.S. mentors, to share their accomplishments, as well as current challenges and future plans. Fifty participants coming from rural and urban areas of Slovakia, Hungary, Romania, Bulgaria and belonging to various minority communities (Roma people, LGBTQI+, and people with special needs) attended. They recognized themselves as one growing family of organizers.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-intercultural evening

“The conference has been a great reminder of how similar our struggles are and how important it is to share ideas and ways of leading them with people’s power in the center. Analysing experience from the ground level, rethinking old methods and learning about new ones have been an important part of this process. To me, this 3rd reunion has been particularly important with regards to consolidating people and organizations across borders around LGBTQI+ issues with concrete plans that have great potential,” said Vladislav Petkov from Bulgaria, a 2013 PFP alumnus upon leaving the event re-energized to work for change with new dimensions of motivation and concrete ideas for follow-up. “As a community organizer, I am always under high stress, so it was good to meet fellows who understand exactly what I am doing in my home country. They were listening to me and I again felt the real support from all alumni, as well as the U.S. mentors. I had the opportunity to facilitate two particular conference activities so I could practise my knowledge and skills in that field too,” added Boglarka Dombi from Hungary, a 2016 PFP alumna upon leaving the conference prepared to transform her ideas into actions in the field of social entrepreneurship working with disadvantaged/unemployed youth.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-US mentors

The conference participants compared their experiences from working with Roma people, LGBTQI+, people with special needs or refugees and immigrants in small groups and learned from each other. The results from the World Café format, as well as focus group discussions will definitely grow into multiple-country collaborations with new projects. A Hungarian-Slovak project on building social enterprises is already going on. The U.S. mentors helped the participants with their ideas and how to get more people involved in community organizing activities on local level. They also led sessions on how to get money for community activities – how to do successful grassroots fundraising and grant writing.

During their free time, people could explore the High Tatras and Spis Region. They relaxed and walked around the big lake, Strbske Pleso, and tried traditional Slovak food in the Zbojnicka Koliba. Alumni also visited places that were inscribed in the UNESCO World Heritage List – one of the most beautiful European castles, Spissky Castle, in the historical center of the City Levoca together with the 500-year-old altar by Master Paul. Conference participants were truly amazed by the Slovak nature and culture.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-evaluation 1

As Aurora Martin from Romania, a 2016 PFP alumna stated in her testimonial (part of the conference’s evaluation form): “The devotion of Slovak organizers really helped in creating a familiar working space, a real regional incubator for community organizing reflection and initiatives.” Both professionally and culturally this event was a great success and made a lasting impact on all participants.

Written by: Boba Markovic Baluchova, Photo: Boba M. Baluchova & Emil Metodiev

Posted in community organizing, development education, global problems, human rights, leadership, NGOs' work, personal development | Tagged , , , , , , , , | Leave a comment

Firma Geotest v Bosně a Herzegovině řeší skládky i zaměstnanost

Implementace české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) je možná nejen prostřednictvím projektů neziskových organizací nebo univerzit, ale také díky komerčním subjektům – soukromým firmám působících v zemích s nižším příjmem. A že to jde úspešně (nejen v oblasti zemědělství, odpadového hospodářství nebo podpory zaměstnanosti), dokazují výsledky společnosti Geotest přímo v  Bosně a Hercegovině.

Katedra rozvojových a environmentálních studií (KRES) z Olomouce se v rámci projektu „Rozvojová spolupráce na vlastní oči“, spolufinancovaného Českou rozvojovou agenturou vypravila v červnu na 10-denní terénní exkurzi do jedné z programových zemí české zahraniční rozvojové spolupráce – Bosny a Hercegoviny (BiH). Přednášky a návštěvy mezinárodních i lokálních organizací neprobíhaly jen v hlavním městě. Čtvrtý den exkurze vyjeli účastníci mikrobusem ze Sarajeva do severní části Bosny,  aby se tam setkali s místním vedoucím firmy Geotest, která se jako komerční subjekt také podílí na realizaci projektů rozvojové spolupráce.

Vzdělávání, doprovázející stavbu skleníků

Geotest sídlí v Brně a Sarajevu, ale pobočky a své konzultanty má také v dalších městech Evropy, především v regionech bývalé Jugoslávie. Damir Kasum, který se 18-členné skupiny z Olomouce po příjezdu do města Tešanj ujal, mluvil velice dobře česky. A není divu, neboť tentoředitel bosenské pobočky Geotestu, v minulosti studoval politologii v Česku. Se svým společníkem Ognjenem Grebom studentům nejprve v sídle Tešanjské rozvojové agentury srozumitelně popsali projekty, které firma realizuje. Pak společně vyrazili do terénu podívat se na ně v praxi. To bylo také cílem této terénní exkurze.

V obci Tešanj studenti z Olomouce navštívili místní rodinu, která má na svém pozemku postaven skleník o rozloze 300 m2. Jde o jeden z hmatatelných výsledků projektů ZRS v BiH – podporu lokálního zemědělství (a tím pádem i zvýšení zaměstnanosti) v podobě výstavby skleníků, realizovanou Geotestem a financovanou z prostředků České rozvojové agentury. Projekt se netýká pouze dodávky materiálů do desítek vybraných rodin na stavbu skleníků, ale také vzdělávání místních lidí. Jedná se o školení zemědělců, jak využívat vlastností těchto pomocníků pro zvýšení produkce plodin. Implementaci obou projektů v Tešanji zajišťuje právě společnost Geotest.

Důležitá komunikace na všech úrovních

Skupina z Olomouce také na místě realizace projektu, přímo na zahradě u místní bosenské rodiny, potkala známé tváře ze Sarajeva. Předchozí den totiž účastníci exkurze navštívili Velvyslanectví České republiky v Sarajevu, kde měli možnost mluvit o prioritách a konkrétních úspěšných příkladech ZRS s panem velvyslancem, ale také s rozvojovou diplomatkou v BiH. Právě paní Zdrálková přijela v tomtéž čase jako studenti na monitoring probíhajícího projektu Geotestu v městě Tešanj (což Česká rozvojová agentura u realizovaných projektů vyžaduje), a tak mohla zajímavá diskuze o rozvoji pokračovat.

Téhož dne navštívila skupina studentů také školu v kantonu Zenica-Doboj, kde firma Geotest realizovala projekt vrtů, prostřednictvím kterých by se pak voda geotermálního původu mohla odvádět do školy. V létě by sloužila ke klimatizaci a v zimě k vytápění. Pan Kasum účastníkům exkurze také popsal krizovou situaci v tomto regionu BiH během záplav v roce 2014. Hasiči nemohli ihned zasáhnout z důvodu chybějící strategie krizové komunikace a legislativy, proto by do budoucna mělo nejvyšším složkám v rámci obcí záležet na efektivním dialogu a spolupráci v rámci prevence podobných přírodou nebo lidmi způsobených katastrof.

Po exkurzi příprava diplomových prací

Studenti se zastavili i na skládce odpadu v městečku Doboj, která také patří do projektového portfólia firmy Geotest v BiH. Se zaměstnancemi mluvili o typech odpadu, dopadech na životní prostředí, možnosti třídění materiálů a také budoucnosti skládky v podobě rekultivace areálu do více estetické podoby po ukončení aktivit.

Vstřícnost pana Damira Kasuma a úspěšné praktické příklady firmy Geotest v Bosně a Hercegovině některé studenty KRES utvrzují v rozhodnutí zpracovat na půdě domovské Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci diplomovou práci na téma zahraniční rozvojové spolupráce v BiH. Už teď s vedoucími prací konzultují přípravu terénního výzkumu s ohledem na projekty Geotestu v terénu. Červnovou exkurzi KRES do BiH je tedy možné hodnotit jako velice přínosnou.

 

Text: V. Dosedělová, B. Markovič Baluchová, S. Šafaříková, Foto: KRES

 

Posted in development cooperation, Intl development studies, media | Tagged , , , , , , , , , , , | Leave a comment

Po stopách snižování chudoby a řešení konfliktů v Bosně a Hercegovině

Již za pár dnů obohatí studenti Katedry rozvojových a environmentálních studií z Univerzity Palackého v Olomouci své teoretické znalosti o praktické zkušenosti z konkrétních projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR i vybrnaých mezinárodních organizací v Bosně a Hercegovině, aby pak následně šířili osvětu u širší veřejnosti domaskrze besedy, vzdělávací aktivity a mediální výstupy.

Bosna a Hercegovina (BaH) jako jedna z nejméně rozvinutých zemích v Evropě patří mezi programové země české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). ČR tam realizuje rozvojové projekty prostřednictvím grantů České rozvojové agentury v sektorech zemědělství, zdravotnictví, energetiky, ale také občanské společnosti. V termínu 3.-13. června se studenti Katedry rozvojových a environmentálních studíí (KRES) Univerzity Palackého vypraví na exkurzi do této země, aby mohli konfrontovat své teoretické znalosti s praktickými ukázkami realizace rozvojových projektů přímo v terénu.

Kromě českých projektů navštíví v Sarajevu: Velvyslanectví České republiky v BaH, Zastoupení EU a EUSR v BaH, Úřad vysokého představitele (OHR), Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE / OSCE), regionální kanceláře UNDP pro Evropu a SNŠ, nebo také Nansen Dialogue Centre. Diskutovat se bude hodně o roli občanské společnosti a neziskových, ale také mezinárodních organizací při budování míru v této oblasti. Po návratu z cesty budou mladí lidé z Olomouce přetavovat své poznatky v praktické aktivity, ať už vzdělávacího či mediálního charakteru. Exkurze je spolufinancována Českou rozvojovou agenturou (ČRA).

Zemědělství ideální volbou pro snižování nezaměstnanosti v BaH

Ředitel společnosti GEOtest, Damir Kasum, provede studenty projekty mimo hlavní město. Podle něho je zemědělství (zvláště pak pěstitelství v relativně malých sklenících) ideální volbou pro snižování nezaměstnanosti v menších městech a vesnicích BaH, jelikož nevyžaduje vyšší vzdělání ani dlouhou dobu praxe. Proto se jeden z projektů GEOtestu s podporou ČRA zabývá zvýšením příjmu sociálně slabých rodin v městečku Tešanj. Účastníci exkurze uvidí na vlastní oči výsledky realizace projektu „Zvýšení příjmu ohrožených skupin rodinnou zemědělskou produkcí“ v tomto městečku.

Dále studenti také navštíví lokality projektu „Využití obnovitelné geotermální energie v Doboji“, nebo „Zlepšení odpadového hospodářství v Doboji a Maglaji“ a také lokální akční skupiny regionu Doboj, který tvoří multietnická populace z velké míry tvořená navrátivšími se uprchlíky.

Reagovat na potřeby BaH pro inkluzi osob se zdravotním postižením

V BaH dochází v poslední době ke změnám v oblasti sociálních podmínek života osob se zdravotním postižením díky jejich umisťování do komunitního bydlení. Aby výhodám těchto kroků v praxi studenti KRES lépe porozuměli, navštíví také projekt organizace Člověk v tísni s podporou ČRA: „Podpora začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti v BaH“, který se snaží reagovat na potřeby bosenských center pro inkluzi osob se zdravotním postižením.

Studenti také uvidí úspěšnou realizaci trojstranného společného projektu americké rozvojové agentury USAID, švédské Sida a české rozvojové agentury ČRA – FARMA, zaměřený na podporu a zkvalitnění produkce mléka. Projekt FARMA přispívá k rozširování ekologicky udržitelné výroby a zvyšování produkce potravinářských výrobků, čím přímo ovlivňuje hospodářský růst v zemědelském sektoru a snižuje chudobu ve venkovských oblastech BaH.

Text: Boba Markovič Baluchová, Simona Šafaříková, Lenka Dušková, KRES; Foto: Eva Komlossyová, KRES

Posted in development cooperation, development education, human rights, media, NGOs' work, sustainability | Tagged , , , , , , , | Leave a comment