Universal Health Coverage a přístup rozvojových zemí ke kvalitní zdravotní péči

Přestože se přístup Universal Health Coverage (UHC; rovný přístup ke zdravotním službám) zdá být poněkud jasný, je velmi důležité analyzovat jej přesněji. Z minulosti jsou totiž známé případy z mnoha různých zemí, kdy byly použity různé metody k zajišťování zdravotní péče na základě různých interpretací UHC, jež ne vždy vedly k naplnění stanovených cílů.

Analýza konceptu UHC by měla nechat vzniknout snadno měřitelnému konceptu, jak UHC chápat, což by mělo vést k jasně definovaným složkám zdravotního sektoru, které by se daly dobře měřit a porovnávat. Bude tak eliminována chybná interpretace, což do jisté míry pomůže globální komunitě přijmout jediný význam UHC.

during examination of malnourished children-photo Boba Baluchova

Některé skupiny obyvatel – diskriminovány úmyslně

Podíváme-li se tedy blíže na definici celého termínu, universal by reprezentovalo zodpovědnost státu poskytnout zdravotní péči všem svým občanům s důrazem na začlenění všech znevýhodněných a vyloučených rodin. Některé země však neposkytují zdravotní služby například neregistrovaným migrantům, uprchlíkům a nomádům. Tyto skupiny obyvatel jsou totiž brány místní administrací jako lidé bez právních nároků, na základě čehož jim není poskytnuta zdravotní péče. Podle publikace od Behera z roku 2015: některé skupiny obyvatel bývají dokonce diskriminovány úmyslně – na základě kasty, barvy pleti, nezpůsobilosti, pohlaví, etnicity nebo náboženského vyznání. Tudíž například žena patřící do náboženské menšiny může mít v některých zemích opravdu těžké postavení a nemusí mít přístup ke zdravotní péči. A právě zrovnoprávnění všech skupin v přístupu ke kvalitní zdravotní péči má řešit první část UHC. Lidé mohou být také znevýhodněni na základě regionálního uzpůsobení. Pokud bude vláda preferovat městské části, budou lidé na venkově strádat, co se do počtu a kvality zdravotních služeb týče.

„Health“ neboli zdraví, je v rámci UHC také velmi diskutovatelné téma. OSN poskytuje k tomuto relativně srozumitelnému termínu širší pohled. Nejedná se pouze o poskytnutí nezbytných a základních zdravotních služeb – UHC a sociální zdravotní pojištění by měly vést ke spravedlivému přístupu ke zdraví, které je definováno jako „nejvyšší dosažitelná úroveň fyzického a duševního zdraví, včetně práce na sociálních determinantech zdraví“ podle WHO z roku 2010. UHC by tak mohlo mimo jiné vést ke tvorbě národního povědomí o sociálních determinantech, které by mohly pomoci řešit stávající nedostatky a problémy nerovnoměrného přístupu ke zdravotním službám.

Diskutabilná dostupnost zdravotnických služeb

V mnoha (rozvojových) zemích je zdravotnictví na velmi nízké úrovni a koncept UHC může být brán jako distribuce zdravotnických služeb příslušné populaci dané země, především obyvatelům zaměstnaným v soukromém a veřejném sektoru. To ovšem staví do velmi nevýhodné pozice chudé obyvatele či zaměstnané neoficiálně, kteří by na základě tohoto přístupu neměli přístup ke zdravotním službám. Je tedy nutné, aby každá země blíže specifikovala širší význam pojmu zdraví a skrze sociální zdravotní platformy a strategie poskytovala zdravotní péči (nejen tu základní) všem obyvatelům své země.

Termín „coverage“, volně přeložen jako pokrytí, se zaměřuje na dostupnost služeb, včetně měření efektivního využití. Na základě nedostatečných investic mnoha zemí do prevence a nízké pozornosti rizikovým faktorům je nutné pečlivě zvažovat, zdali je zdravotní péče zvolena vhodně. Následně lze v podobě mnoha indikátorů měřit a porovnávat efektivitu těchto služeb, na základě čehož může následně vláda upravovat národní strategie týkající se sektoru zdravotnictví.

Na základě analýzy konceptu UHC a rozboru jednotlivých částí jsou velmi důležité otázky, které části obyvatelstva dané země budou z UHC benefitovat, jaké služby jim budou poskytnuty a jaké kvality budou. Dle publikace od Behera z roku 2015 by mohlo například špatně interpretované „universal“ neboli „všem“ způsobit ještě větší nerovnost, kdy by mohli ze služeb zdravotního sektoru benefitovat i tzv. „černí pasažéři“. Důležité tak jsou občansko-společenské organizace a silná politická angažovanost, která bude odpovědně prosazovat přístup základních práv ke splnění potřeb (nejen) chudých a znevýhodněných.

Zdravotnictví v rozvojových zemích

Je důležité stručně popsat stav sektoru a jeho trendy v zemích s nízkým a středním příjmem (LMIC; Low and Middle Income Countries) především v jihovýchodní Asii, subsaharské Africe a Latinské Americe. Není tajemstvím, že zdravotnictví je v mnoha rozvojových zemích dodnes ve velmi špatném stavu. Dle odhadů WHO z roku 2010 nemá více než miliarda lidí přístup k efektivní a dostupné zdravotní péči. Dále je odhadováno, že více než 170 milionů obyvatel z celého světa vynakládá na zaplacení zdravotních služeb více než 40 % svého příjmu. Finanční bariéra je tak jedním z hlavních problémů v sektoru, kdy hrazení zdravotních služeb způsobuje „přesun“ rodin pod úroveň hranice chudoby – což také dokazuje výše OOP neboli out-of-pocket plateb (ze soukromých finančních rezerv). V roce 2007 představovaly OOP platby v 33 nejchudších zemí více než 50 % výdajů na zdravotní služby.

V posledních dekádách se však mnoho zemí snaží o finanční reformy, které mají zpřístupnit zdravotní péči všem. Na to abychom mohli relevantně popsat úspěšnost či neúspěšnost těchto reforem, potřebujeme znát potřebné analytické metody. Ve svém systematickém přehledu popisují autoři kolem Asante z roku 2016 změny ve zdravotnictví na základě metod BIA (Benefit Cost Analysis) a FIA (Financing Benefit Analysis). Metoda BIA odhaduje dopady distribuce veřejných výdajů do sektoru zdravotní péče a měří, do jaké míry benefitují různé socioekonomické skupiny prostřednictvím využívání těchto služeb. Metoda FIA naopak hodnotí rozdělení břemene financování zdravotnictví napříč socioekonomickými skupinami a do jaké míry má tato zátěž vliv na rozdělení příjmů.

regular health check in Kenya-photo Boba Baluchova

Podobné negativní charakteristiky zdravotnictví napříč regiony

Na základě analytické metod lze ze studie autorů kolem Asante z roku 2016 vydedukovat, že zemích s nízkým a středním příjmem má sektor zdravotnictví podobné negativní charakteristiky napříč různými regiony. Některé země se však odchylují a vykazují pozitivní změny (kupříkladu v Thajsku). V mnoha případech je však situace velmi špatná a zlepšení je v nedohlednu. Popsány jsou především regiony subsaharská Afrika a asijsko−pacifický region.

V regionu subsaharská Afrika vykazují země na základě metody BIA vyšší „pro-rich“ orientaci, tedy že ze zdravotních služeb benefitují spíše bohatší obyvatelé, než chudší (v 78 % studií), a to jak v případě služeb poskytovaných v nemocnicích, tak v poskytování základních zdravotních služeb (PHC; Primary health care). Odlišnými případy jsou například Ghana a Keňa, kde z poskytování PHC benefitují spíše chudší. Analýza finančního zatížení (FIA) vyšla ve většině studií jako progresivní, tedy, že domácnosti s vyššími příjmy investují do zdravotnictví větší poměr příjmu (daně, poplatky apod.), avšak OOP platby jsou spíše regresivní, tedy, že ze svých úspor platí služby spíše chudší.

Asijsko-pacifický region má podobné výsledky. 80 % BIA studií prokázalo větší benefit ze zdravotnictví pro bohaté, avšak pouze na úrovni nemocnic. V zajištění základních zdravotních služeb se liší od subsaharské Afriky, a to v 64 % oproti 40 % případů studií, kdy benefitují spíše chudší obyvatelé. Země jako Thajsko a Malajsie se však orientují v distribuci zdravotní péče v obou případech tzv. „pro-poor“, a to na všech úrovních zdravotního sektoru. Finanční zatížení je do jisté míry podobné v obou regionech, tedy progresivní. Hlavní rozdíl je v zatížení plateb OOP, kdy lidé v subsaharské Africe nerovnoměrně trpí z těchto přímých plateb oproti lidem v asijsko−pacifickém regionu.

V mnoha rozvojových zemích je jak problém nerovné distribuce poskytování zdravotní péče, tak samotné její financování. Pokud budou lidé stále více zatíženi z přímých plateb za služby, mohou se dostat pod hranici chudoby, kdy budou stále více strádat a schopni naplňovat nejenom své základní životní potřeby. Trendy jsou tak stále negativní i přesto, jaký důraz byl na sektor zdravotnictví v posledních letech kladen. Nejenom že existuje nerovná dostupnost, také jsou více finančně zatíženi chudí lidé. Země jako například Thajsko a Malajsie naopak v posledních letech vykazují významný pokrok, kdy se jejich politiky zaměřují spíše na potřeby chudých.

Autor textu: Luboš Sladký; Foto: Božena Markovič Baluchová

Poznámka: článok bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových a environmentálnych štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

 

Advertisements
Posted in global problems, healthcare, Intl development studies, millenium development goals | Tagged , , , , , , | Leave a comment

Visiting EU Delegation to Bosnia and Herzegovina and other key players in the field of development cooperation

At the beginning of June Palacky University students visited Bosnia and Herzegovina (BiH) – program country of Czech official development assistance. During their 10 days academic field-trip they met many representatives from international, national and local organisations, as well as private companies – considered as key players of development cooperation in this post-war country. It was supported by Czech Development agency (Czech Aid) and organized for Czech, Slovak and international students with the goal to gain first hands practical experience in relation to what they are studying – International Development studies.

veronika-EU delegace

On June 5 this group of European and non-European students visited EU delegation to Bosnia and Herzegovina. They learned about the role of EU amid the country’s process of gaining accession to European Union. Mr Jan Snaidauf (Head of Political and Economic Section) gave a presentation that was followed by an interactive discussion with students on the path of BiH towards the EU in the areas of trade and investment, rule of law and fundamental human rights, as well as education, employment and social issues. Out of the discussion students got an overview on political structure, system of government, education and fiscal policies in Bosnia and Herzegovina.

The visit to EU showed the students how important and complex are the required standards to access the EU and what BiH need to follow since the submission of EU-membership application. The rule of law and a stable democracy, as well as reformed public administration is needed. EU and other organisations in country are also trying to cooperate with BiH high representatives to strengthen competitiveness and support of SME’s, improve agriculture, social services, infrastructure and work together towards a cleaner environment.

However BiH still struggle with the set standards following post-conflict reconstructing with lots of division in society. Despite political and ethnic divisions, all political parties sees the prosperity of  entering the European Union. The EU is Bosnia and Herzegovina biggest trade partner and largest provider of financial assistance with 3,5 billion euros invested since 1996 (253,8 million euros in EU pre-accession funds 2014-2017; and 40 million euros in disaster relief after the 2014 floods). It’s evident that the country receive much support from the European Union and one can only hope that the country can unite and work on the reform agenda that will help them to gain accession. Currently Bosnia and Herzegovina is designated as a candidate country. It would be great for Palacky University students to visit this country again in 5-10 years and see the progress.

Written by: Rudzani Bernard Mamphweli, KRES / Palacky University; Photo: Veronika Rojová & Fabio Iguavita, KRES / Palacky University

 

Posted in development cooperation, human rights, Intl development studies, media | Tagged , , , , , , , , | Leave a comment

Professional Fellows Alumni create incubator for community organizing reflection and initiatives

Fifty inspiring leaders from four European countries shared their small victories at the ‘Professional Fellows Alumni Reunion’ in the High Tatras in order to get professional feedback and support from U.S. mentors, as well as other Professional Fellows Alumni in the program and to work together on current challenges and future projects in the field of community organizing, minority empowerment, citizen participation.

In the middle of June, 50 community organizers out of 166 Professional Fellows Alumni reunited at the 3rd regional conference in High Tatras – a beautiful mountainous part of Slovakia. The Professional Fellows Program (funded by the U.S. Department of State and implemented by Great Lakes Consortium for International Training and Development at WSOS Community Action Commission, Inc.) since 2012.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-appreciation circle

To implement the knowledge learned and the U.S. experience successfully in local communities, GLC/WSOS organizes a Professional Fellows alumni reunion event on annual basis. According to the testimonies from the former participants, these international alumni reunions are a great asset to the PF program. This year, the event took place in the City of Strbske Pleso (in the Eastern part of Slovakia) and was co-organized by GLC’s Slovak partner: Center for Community Organizing (CKO). The main goal of the conference was to re-connect Professional Fellows alumni from five countries including U.S. mentors, to share their accomplishments, as well as current challenges and future plans. Fifty participants coming from rural and urban areas of Slovakia, Hungary, Romania, Bulgaria and belonging to various minority communities (Roma people, LGBTQI+, and people with special needs) attended. They recognized themselves as one growing family of organizers.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-intercultural evening

“The conference has been a great reminder of how similar our struggles are and how important it is to share ideas and ways of leading them with people’s power in the center. Analysing experience from the ground level, rethinking old methods and learning about new ones have been an important part of this process. To me, this 3rd reunion has been particularly important with regards to consolidating people and organizations across borders around LGBTQI+ issues with concrete plans that have great potential,” said Vladislav Petkov from Bulgaria, a 2013 PFP alumnus upon leaving the event re-energized to work for change with new dimensions of motivation and concrete ideas for follow-up. “As a community organizer, I am always under high stress, so it was good to meet fellows who understand exactly what I am doing in my home country. They were listening to me and I again felt the real support from all alumni, as well as the U.S. mentors. I had the opportunity to facilitate two particular conference activities so I could practise my knowledge and skills in that field too,” added Boglarka Dombi from Hungary, a 2016 PFP alumna upon leaving the conference prepared to transform her ideas into actions in the field of social entrepreneurship working with disadvantaged/unemployed youth.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-US mentors

The conference participants compared their experiences from working with Roma people, LGBTQI+, people with special needs or refugees and immigrants in small groups and learned from each other. The results from the World Café format, as well as focus group discussions will definitely grow into multiple-country collaborations with new projects. A Hungarian-Slovak project on building social enterprises is already going on. The U.S. mentors helped the participants with their ideas and how to get more people involved in community organizing activities on local level. They also led sessions on how to get money for community activities – how to do successful grassroots fundraising and grant writing.

During their free time, people could explore the High Tatras and Spis Region. They relaxed and walked around the big lake, Strbske Pleso, and tried traditional Slovak food in the Zbojnicka Koliba. Alumni also visited places that were inscribed in the UNESCO World Heritage List – one of the most beautiful European castles, Spissky Castle, in the historical center of the City Levoca together with the 500-year-old altar by Master Paul. Conference participants were truly amazed by the Slovak nature and culture.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-evaluation 1

As Aurora Martin from Romania, a 2016 PFP alumna stated in her testimonial (part of the conference’s evaluation form): “The devotion of Slovak organizers really helped in creating a familiar working space, a real regional incubator for community organizing reflection and initiatives.” Both professionally and culturally this event was a great success and made a lasting impact on all participants.

Written by: Boba Markovic Baluchova, Photo: Boba M. Baluchova & Emil Metodiev

Posted in community organizing, development education, global problems, human rights, leadership, NGOs' work, personal development | Tagged , , , , , , , , | Leave a comment

Firma Geotest v Bosně a Herzegovině řeší skládky i zaměstnanost

Implementace české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) je možná nejen prostřednictvím projektů neziskových organizací nebo univerzit, ale také díky komerčním subjektům – soukromým firmám působících v zemích s nižším příjmem. A že to jde úspešně (nejen v oblasti zemědělství, odpadového hospodářství nebo podpory zaměstnanosti), dokazují výsledky společnosti Geotest přímo v  Bosně a Hercegovině.

Katedra rozvojových a environmentálních studií (KRES) z Olomouce se v rámci projektu „Rozvojová spolupráce na vlastní oči“, spolufinancovaného Českou rozvojovou agenturou vypravila v červnu na 10-denní terénní exkurzi do jedné z programových zemí české zahraniční rozvojové spolupráce – Bosny a Hercegoviny (BiH). Přednášky a návštěvy mezinárodních i lokálních organizací neprobíhaly jen v hlavním městě. Čtvrtý den exkurze vyjeli účastníci mikrobusem ze Sarajeva do severní části Bosny,  aby se tam setkali s místním vedoucím firmy Geotest, která se jako komerční subjekt také podílí na realizaci projektů rozvojové spolupráce.

Vzdělávání, doprovázející stavbu skleníků

Geotest sídlí v Brně a Sarajevu, ale pobočky a své konzultanty má také v dalších městech Evropy, především v regionech bývalé Jugoslávie. Damir Kasum, který se 18-členné skupiny z Olomouce po příjezdu do města Tešanj ujal, mluvil velice dobře česky. A není divu, neboť tentoředitel bosenské pobočky Geotestu, v minulosti studoval politologii v Česku. Se svým společníkem Ognjenem Grebom studentům nejprve v sídle Tešanjské rozvojové agentury srozumitelně popsali projekty, které firma realizuje. Pak společně vyrazili do terénu podívat se na ně v praxi. To bylo také cílem této terénní exkurze.

V obci Tešanj studenti z Olomouce navštívili místní rodinu, která má na svém pozemku postaven skleník o rozloze 300 m2. Jde o jeden z hmatatelných výsledků projektů ZRS v BiH – podporu lokálního zemědělství (a tím pádem i zvýšení zaměstnanosti) v podobě výstavby skleníků, realizovanou Geotestem a financovanou z prostředků České rozvojové agentury. Projekt se netýká pouze dodávky materiálů do desítek vybraných rodin na stavbu skleníků, ale také vzdělávání místních lidí. Jedná se o školení zemědělců, jak využívat vlastností těchto pomocníků pro zvýšení produkce plodin. Implementaci obou projektů v Tešanji zajišťuje právě společnost Geotest.

Důležitá komunikace na všech úrovních

Skupina z Olomouce také na místě realizace projektu, přímo na zahradě u místní bosenské rodiny, potkala známé tváře ze Sarajeva. Předchozí den totiž účastníci exkurze navštívili Velvyslanectví České republiky v Sarajevu, kde měli možnost mluvit o prioritách a konkrétních úspěšných příkladech ZRS s panem velvyslancem, ale také s rozvojovou diplomatkou v BiH. Právě paní Zdrálková přijela v tomtéž čase jako studenti na monitoring probíhajícího projektu Geotestu v městě Tešanj (což Česká rozvojová agentura u realizovaných projektů vyžaduje), a tak mohla zajímavá diskuze o rozvoji pokračovat.

Téhož dne navštívila skupina studentů také školu v kantonu Zenica-Doboj, kde firma Geotest realizovala projekt vrtů, prostřednictvím kterých by se pak voda geotermálního původu mohla odvádět do školy. V létě by sloužila ke klimatizaci a v zimě k vytápění. Pan Kasum účastníkům exkurze také popsal krizovou situaci v tomto regionu BiH během záplav v roce 2014. Hasiči nemohli ihned zasáhnout z důvodu chybějící strategie krizové komunikace a legislativy, proto by do budoucna mělo nejvyšším složkám v rámci obcí záležet na efektivním dialogu a spolupráci v rámci prevence podobných přírodou nebo lidmi způsobených katastrof.

Po exkurzi příprava diplomových prací

Studenti se zastavili i na skládce odpadu v městečku Doboj, která také patří do projektového portfólia firmy Geotest v BiH. Se zaměstnancemi mluvili o typech odpadu, dopadech na životní prostředí, možnosti třídění materiálů a také budoucnosti skládky v podobě rekultivace areálu do více estetické podoby po ukončení aktivit.

Vstřícnost pana Damira Kasuma a úspěšné praktické příklady firmy Geotest v Bosně a Hercegovině některé studenty KRES utvrzují v rozhodnutí zpracovat na půdě domovské Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci diplomovou práci na téma zahraniční rozvojové spolupráce v BiH. Už teď s vedoucími prací konzultují přípravu terénního výzkumu s ohledem na projekty Geotestu v terénu. Červnovou exkurzi KRES do BiH je tedy možné hodnotit jako velice přínosnou.

 

Text: V. Dosedělová, B. Markovič Baluchová, S. Šafaříková, Foto: KRES

 

Posted in development cooperation, Intl development studies, media | Tagged , , , , , , , , , , , | Leave a comment

Po stopách snižování chudoby a řešení konfliktů v Bosně a Hercegovině

Již za pár dnů obohatí studenti Katedry rozvojových a environmentálních studií z Univerzity Palackého v Olomouci své teoretické znalosti o praktické zkušenosti z konkrétních projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR i vybrnaých mezinárodních organizací v Bosně a Hercegovině, aby pak následně šířili osvětu u širší veřejnosti domaskrze besedy, vzdělávací aktivity a mediální výstupy.

Bosna a Hercegovina (BaH) jako jedna z nejméně rozvinutých zemích v Evropě patří mezi programové země české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). ČR tam realizuje rozvojové projekty prostřednictvím grantů České rozvojové agentury v sektorech zemědělství, zdravotnictví, energetiky, ale také občanské společnosti. V termínu 3.-13. června se studenti Katedry rozvojových a environmentálních studíí (KRES) Univerzity Palackého vypraví na exkurzi do této země, aby mohli konfrontovat své teoretické znalosti s praktickými ukázkami realizace rozvojových projektů přímo v terénu.

Kromě českých projektů navštíví v Sarajevu: Velvyslanectví České republiky v BaH, Zastoupení EU a EUSR v BaH, Úřad vysokého představitele (OHR), Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE / OSCE), regionální kanceláře UNDP pro Evropu a SNŠ, nebo také Nansen Dialogue Centre. Diskutovat se bude hodně o roli občanské společnosti a neziskových, ale také mezinárodních organizací při budování míru v této oblasti. Po návratu z cesty budou mladí lidé z Olomouce přetavovat své poznatky v praktické aktivity, ať už vzdělávacího či mediálního charakteru. Exkurze je spolufinancována Českou rozvojovou agenturou (ČRA).

Zemědělství ideální volbou pro snižování nezaměstnanosti v BaH

Ředitel společnosti GEOtest, Damir Kasum, provede studenty projekty mimo hlavní město. Podle něho je zemědělství (zvláště pak pěstitelství v relativně malých sklenících) ideální volbou pro snižování nezaměstnanosti v menších městech a vesnicích BaH, jelikož nevyžaduje vyšší vzdělání ani dlouhou dobu praxe. Proto se jeden z projektů GEOtestu s podporou ČRA zabývá zvýšením příjmu sociálně slabých rodin v městečku Tešanj. Účastníci exkurze uvidí na vlastní oči výsledky realizace projektu „Zvýšení příjmu ohrožených skupin rodinnou zemědělskou produkcí“ v tomto městečku.

Dále studenti také navštíví lokality projektu „Využití obnovitelné geotermální energie v Doboji“, nebo „Zlepšení odpadového hospodářství v Doboji a Maglaji“ a také lokální akční skupiny regionu Doboj, který tvoří multietnická populace z velké míry tvořená navrátivšími se uprchlíky.

Reagovat na potřeby BaH pro inkluzi osob se zdravotním postižením

V BaH dochází v poslední době ke změnám v oblasti sociálních podmínek života osob se zdravotním postižením díky jejich umisťování do komunitního bydlení. Aby výhodám těchto kroků v praxi studenti KRES lépe porozuměli, navštíví také projekt organizace Člověk v tísni s podporou ČRA: „Podpora začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti v BaH“, který se snaží reagovat na potřeby bosenských center pro inkluzi osob se zdravotním postižením.

Studenti také uvidí úspěšnou realizaci trojstranného společného projektu americké rozvojové agentury USAID, švédské Sida a české rozvojové agentury ČRA – FARMA, zaměřený na podporu a zkvalitnění produkce mléka. Projekt FARMA přispívá k rozširování ekologicky udržitelné výroby a zvyšování produkce potravinářských výrobků, čím přímo ovlivňuje hospodářský růst v zemědelském sektoru a snižuje chudobu ve venkovských oblastech BaH.

Text: Boba Markovič Baluchová, Simona Šafaříková, Lenka Dušková, KRES; Foto: Eva Komlossyová, KRES

Posted in development cooperation, development education, human rights, media, NGOs' work, sustainability | Tagged , , , , , , , | Leave a comment

Sedm stovek adeptů z více než sto zemí světa chce studovat rozvoj v Olomouci

Na studijní program Mezinárodní rozvojová studia (pod projektovým označením GLODEP) se v rámci evropského projektu Erasmus Mundus Joint Master Degree (EMJMD) přihlásilo 758 uchazečů ze 105 zemí světa. Dvacet nejlepších začne na Katedře rozvojových a environmentálních studií (KRES) v Olomouci studovat již tento podzim.

První myšlenky na vytvoření mezinárodního magisterského programu v oblasti rozvojových studií se objevily na podzim roku 2014. Příprava projektu GLODEP zabrala dva roky a obnášela intenzivní komunikaci se zahraničními partnery. Snaha byla zakončena úspěchem v podobě schválení Evropskou komisí v únoru roku 2016. Projekt olomoucké univerzity obstál v konkurenci více než 80 dalších návrhů.

GLODEP je jediný schválený studijní program vedený českou univerzitou

Úspěch studijního programu GLODEP je umocněn tím, že se jedná o jediný projekt schválený v roce 2016, který je vedený českou univerzitou. Ve vysoce kompetitivním prostředí se prosazují především akademická pracoviště ze západní Evropy, v jejichž silné konkurenci se Univerzita Palackého (UP) v Olomouci dokázala uplatnit.

Náročnost příprav dokresluje událost, která na poslední chvíli téměř zhatila spuštění programu. Koordinátoři projektu GLODEP a zároveň pedagogové KRES, Miroslav Syrovátka a Simona Šafaříková, vzpomínají na tuto neočekávanou situaci: „Výsledky z Bruselu nám byly zaslány emailem 15. července 2016 v pozdním odpoledni. Jen několik hodin poté vypukl v Turecku puč, jehož výsledkem bylo mj. i to, že partnerská Fatih University byla spolu s dalšími 14 tureckými univerzitami prezidentským dekretem na konci července zavřena. Pro KRES to znamenalo velkou komplikaci, protože struktura programu byla připravena právě pro čtyři partnerské univerzity. Bylo potřeba program přestukturovat, čemuž jsme se věnovali celé léto, a na začátku podzimu Evropská komise změny schválila.“

GLODEP nabízí studentům možnost vzdělávat se na třech evropských univerzitách, které realizují programy v oblasti rozvojových studií a rozvojové ekonomie. Kromě Univerzity Palackého v Olomouci se jedná o francouzskou University of Clermont Auvergne a italskou University of Pavia. Na každém ze zmíněných pracovišť stráví studenti půl roku, poslední semestr je věnován stážím a přípravě závěrečných diplomových prací.

Pracovat na diplomové práci v Bhútánu, ve Rwandě nebo na Madagaskaru

Miroslav Syrovátka z KRES poukazuje na další výjimečný rys studijního programu GLODEP: „Velice důležitá je pro nás skutečnost, že máme v konsorciu zahrnuty i mimoevropské univerzity, na kterých mohou studenti zpracovat své diplomové práce. Zároveň budou mít oporu profesorech z těchto univerzit. Nabídka je skutečně pestrá – jedná se o bhútánskou Royal University of Bhutan, rwandskou University of Rwanda, kyrgyzskou Alatoo Atatürk University v Biškeku, palestinskou Bethlehem University a také madagaskarskou Université Catholique de Madagascar. Spolupráce s těmito univerzitami byla navázána na základě předchozích kontaktů.“

Simona Šafaříková upozorňuje i na další partnerské organizace: „Co se týká neakademických partnerů, tam jsme opět vycházeli z předešlých zkušeností. Z pohledu naší katedry můžeme zmínit například celoevropskou organizaci ALDA, kde svou stáž absolvovalo několik olomouckých studentů, nebo třeba organizaci Člověk v tísni, kterou si naši studenti vybírají pro svou praxi. Je potěšitelné, že někteří z našich absolventů nalezli v této významné české rozvojové a humanitární organizaci své pracovní uplatnění.“

Díky finanční podpoře ze strany Evropské komise získá 60 mezinárodních studentů během tří let programu GLODEP finanční příspěvek na své studium. V každém ročníku se počítá s přibližně 25 studenty. Kromě stipendistů může být přijato také omezené množství studentů, kteří si školné uhradí sami.

 

Nejvíce přihlášek na GLODEP přišlo ze subsaharské Afriky

V prvním roce programu GLODEP přišlo 758 přihlášek ze 105 zemí světa. Největší zájem byl z regionu subsaharské Afriky (151 přihlášek) a z Jižní Asie (139 přihlášek). Pro nadané studenty z chudých zemí je školné zásadní překážkou pro získání kvalitního vzdělání na prestižních evropských univerzitách. Program GLODEP pomáhá tento problém řešit – nejlepším studentům poskytne příspěvek na pokrytí životních a studijních nákladů v České republice, Francii a Itálii. Dalším přínosem programu je možnost sdílení znalostí, zkušeností a názorů studentů z různých zemí světa, kteří spolu stráví dva roky studia. Je nepochybné, že tento mezinárodní program posílí renomé Univerzity Palackého v České republice i v zahraničí. Mezinárodní povaha programu GLODEP však s sebou přináší také řadu výzev.

Dr. Šafaříková mluví o úkolech, které KRES v souvislosti s otevřením programu čekají: „Začátek realizace tohoto dvouletého magisterského programu na třech univerzitách tak, aby byl kompatibilní s pravidly tří univerzit a také s pravidly Evropské unie, bude náročný. Jsme navíc v roli koordinačního pracoviště, s čímž naše univerzita doposud neměla zkušenosti. Proto plno věcí řešíme poprvé, ale zatím snad úspěšně.“ Dr. Syrovátka dodává: „V této souvislosti musíme poděkovat všem, kteří nám v našem úsilí pomáhají. Přestože se jedná o projekt Katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UP, svým významem a netypičností přesahuje hranice katedry. Podporu tedy získáváme i od jiných částí naší přírodovědecké fakulty a od rektorátu UP – s právníky studijního oddělení rektorátu řešíme smlouvy mezi partnery, Centrum výpočetní techniky nám upravilo elektronickou přihlášku, studijní oddělení PřF bude zajišťovat například administrativu spojenou s vízy a ubytováním studentů.“

Oba koordinátoři se těší na nové studenty, kteří do Olomouce dorazí v září tohoto roku, a také na spolupráci s dalšími mezinárodními partnery projektu. A přestože katedra již má zkušenosti se zahraničními studenty, studenti programu GLODEP budou tvořit ucelený ročník a budou z většího množství zemí. Zároveň se bude jednat o výběrové studenty, přičemž někteří z nich již mají pracovní zkušenosti s realizací rozvojových politik či projektů. Přinesou tak do výuky nejenom své poznatky z praxe, ale také různé pohledy vycházející z rozdílného sociálního a kulturního prostředí svých domovských zemí.

Text: Božena Markovič Baluchová, KRES PřF UP. Foto: Palo Markovič a KRES PřF UP

Posted in development education, global problems, Intl development studies, leadership, personal development, sustainability | Tagged , , , , , , , , , , , , , | Leave a comment

To wear organic cotton and support Indian farmers

V dôsledku klesajúcich cien bavlny a rastúcich nákladov na výrobu zomrie v Indii každých osem hodín jeden farmár. Koľko pestovateľov bavlny bude musieť ešte spáchať samovraždu, aby sa ich situácia dostala do širokého povedomia verejnosti? Kedy sa obchodníci s odevmi aj celý módny priemysel zaviaže k tomu, aby boli títo pestovatelia prírodných materiálov, ale aj zamestnanci odevných tovární platení spravodlivo a pristupovalo sa k nim dôstojne?!

Due to falling cotton prices and rising costs for production: every eight hours one cotton farmer in India dies. How many more farmers need to commit suicide to raise wide public awareness about this issue? When the traders and the fashion industry will commit to ensuring farmers and garment workers are paid fairly and treated with dignity for their work?!

Apríl je mesiacom módnej revolúcie. Možno je teda správny čas: začať premýšľať o zmysle férovej módy a priložiť ruku k dielu. Podobne ako pri udržateľnom rozvoji nejde o obyčajnú frázu. Ide o systém výroby oblečenia, jeho nosenia, ale i odstránenia s ohľadom na ľudí, prírodu a ekonomiku. Majitelia veľkých „fast fashion“ značiek majú primárne na zreteli biznis, niektoré firmy sa snažia aj šetriť prírodu (a premýšľať o negatívnych dopadoch zmeny klímy), ale mnoho z nich často zabúda na ľudí – práva i podmienky robotníkov a robotníčok v rozvojovom svete. 

April as Fashion revolution month is good month to start thinking about the meaning of fair fashion and taking an action. Similar to sustainable development it is not a plain phrase. It’s a system of producing, wearing and disposing your clothes with respect to people, nature and economics. Big fast fashion brands’ owners consider economics first, some of them try to save nature (and think about climate change negative impacts), but many of them often forget about the people – the rights and conditions of garment workers in developing world.

Až do mojej návštevy Indie v roku 2015 som naživo nevidela polia, kde sa pestuje bavlna. Vďaka mimovládke Bala Vikasa som ich mohla pár navštíviť. Išlo o projekty pestovania organickej bavlny v okrese Varangal a dozvedela sa viac o jej pestovaní a zbere, ale aj o príprave organických verzií postrekov a hnojív. Bezpochyby ide o veľmi náročnú prácu. Nechcite vedieť, koľko hodín by vám trvalo, kým by ste tými ľahkými bavlnenými chumáčikmi naplnili jedno vrece. Spomínaná indická organizácia sa už štyri dekády venuje udržateľnému komunitami vedenému rozvoju. Jej dosah je obrovský: 4 milióny núdznych v 23 okresoch zo štátov  Telangana a Ándhrapradéš. V oblasti potravinovej bezpečnosti a životného prostredia zamestnanci Bala Vikasa trénujú miestnych ľudí, aby vedeli využívať kvapôčkové zavlažovanie; solárnu energiu a ekologické poľnohospodárstvo. Už 400 farmárov bolo vyškolených v ekologických poľnohospodárskych postupoch. Možno sa to číslo zdá byť malé, ale je to dobrý model, hodný nasledovania po celej Indii.

Before my trip to India in 2015 I have not seen the real cotton field. Thanks to Bala Vikasa NGO I could visit one of organic cotton fields in Varangal district and learn more about the planting, harvesting and preparing the organic versions of pesticides and fertilizers. There is no doubt it’s a tough job. Try to guess how many hours does it take to fulfill one big bag? This Indian NGO has been working on sustainable community driven development projects for 4 decades. Its impact is huge: 4 million poor in 23 districts mostly from Telangana and Andhra Pradesh states. In the field of Food security and Environment Bala Vikasa employees train local people to use Drip Irrigation; Solar Power and Organic Farming. Already 400 farmers were trained in organic farming practices. This number is maye not big enough, but it’s definitely a good model to follow across the entire India.

Obyčajná bavlna je síce prírodný materiál, no výrazne devastuje životné prostredie. K svojmu rastu totiž vyžaduje veľa chemických postrekov a hnojív, ktorých molekuly spôsobujú kožné ochorenia počas nosenia oblečenia i počas samotného pestovania (často z geneticky modifikovaných semien). Vedeli ste, že výroba jedného jediného bavlneného trička vyžaduje až 2650 litrov vody? Preto ak chcete nosiť naďalej bavlnu, mali by ste siahnuť po kvalite – teda po bio-bavlne. Prispejete tým k šetrnosti životného prostredia aj vášho zdravia. Zároveň tým naskočíte na vlnu férovej módy.

Regular cotton is indeed a natural material, but significantly devastates the environment. To its growth it demands a lot of chemical pesticides and fertilizers, which molecules cause skin diseases while wearing clothes even during the actual cultivation (planted often from genetically modified seeds). Did you know that the production of one single cotton T-shirt requires up to 2,650 liters of water? Therefore, if you want to continue to wear cotton clothes, you could go for quality – organic cotton. At the same time you will contribute to the safer environment and your health too. That’s a good jump into fair fashion mode!

Ak nakupujete odevy, vyrobené v Európe, investujete do originálnej lokálnej módy, ste na dobrej ceste k zostaveniu si udržateľného šatníka. Priamo tým podporujete módnu revolúciu (Fashion revolution). Zaujímajte sa pri výbere oblečenia nielen o výhodnú cenu, ale aj o samotné prevedenie a hlavne materiály. Veďte v butikoch, po prehliadkach či na dizajn marketoch s návrhármi a návrhárkami rozhovory o tom, odkiaľ objednávajú látky pre svoje modely; aké materiály volia (a prečo); no najmä: kde a kým je ich kolekcia šitá. Kontrolujte štítky na svojich šatách: krajinu pôvodu, spôsob získania materiálu, prípadne GOTS certifikát, podporujúci férové podmienky výrobcov odevov. Ak máte pochybnosti či otázky, adresujte ich priamo na módne reťazce či menšie značky. Podeľte sa so získanými odpoveďami pod označením: #WhoMadeMyClothes.

If you buy clothes made in Europe and invest in original local fashion, you are already on the way to the assembly of a sustainable wardrobe. That’s also direct support to Fashion revolution movement. It’s always good to choose your clothes not only by price tag, but also by design itself with special focus on materials. Try to talk to fashion designers in fashion shows, pop-up boutiques or during design markets about their work – where did they order fabrics for their models from; what materials did they select (and why); where and by whom was the collection sewn. Check the labels on your clothes: the country of origin, type of material and search for GOTS certificate (Global Organic Textile Standard – supporting fair conditions for garment manufacturers). If you have concerns – address them directly to the fashion chains or brands. Do not forget to share the answers with the hashtag: #WhoMadeMyClothes.

Text a foto / Written by & Photo credits: Boba Markovič Baluchová

Posted in charity, development cooperation, global problems, healthcare, NGOs' work | Tagged , , , , | Leave a comment