Rozvojovka v praxi: Naslouchat příběhům z bosenských rodin

Studenti oboru Mezinárodní rozvojová studia měli začátkem léta možnost vyjet na desetidenní exkurzi do Bosny a Hercegoviny (BiH) – jedné z tzv. programových zemí Zahraniční rozvojové spolupráce České republiky díky podpoře České rozvojové agentury. Součástí výjezdu byly především návštěvy desítky vládních i nevládních organizací, které se zabývají problematickými otázkami společnosti v BiH (chudobou, nezaměstnaností, politickými problémy) a jejich možnými způsoby řešení.

Relikty občanské války 1992-95 v Sarajevu.

Dnes je to již více než dvacet let od doby, co v Bosně a Hercegovině (BiH) skončila krutá Bosenská válka mezi třemi hlavními národnostními skupinami. Přesto tam lze stopy války vidět na mnoha místech i v této době. Omítky budov, rozstřílené zbraněmi; torza staveb; dle veřejného mínění nepříliš funkční vláda a především chladné vztahy mezi třemi hlavními etnickými skupinami – Srby, Bosňáky a Chorvaty. I v dnešní době je zcela běžná: oddělená výuka ve školách; města neoficiálně rozdělená podle převahy etnických skupin či vzájemná nesnášenlivost. Všechny tyto problémy se snaží tato balkánská země i mezinárodní společenství (Evropské unie nebo Organizace spojených národů) již dlouhodobě řešit.

Ani Česká republika však nestojí stranou. Česká rozvojová spolupráce s BiH je zaměřena především na oblasti státní správy, otázky občanské společnosti, ochranu životního prostředí, nebo zefektivňování procesu výroby elektrické energie. Instituce zabývající se všemi těmito oblastmi rozvoje měli studenti Katedry rozvojových a environmentálních studií (KRES) z Univerzity Palackého v Olomouci v rámci své nedávné exkurze možnost navštívit.

Debriefing a diskuze studentú KRES Univerzity Palackého v centru Sarajeva.

Vidět v terénu pozitivní příklady rozvojové spolupráce

Hlavním místem exkurze bylo město Sarajevo. Studenti však také navštívili město Mostar, ve kterém měli možnost zavítat do kanceláře United Nations Development Programne (UNDP) nebo se účastnit setkání se zástupci Nansen Dialog Centre, které vykonává intenzivní činnost a široké spektrum aktivit, zaměřených nejen na zlepšování vztahů ve společnosti, mezi třemi hlavními etniky v BiH. Ta spolu již dlouhá léta vedou táhlé spory a vztahy mezi nimi jsou typicky chladné.

Dalšími místy na programu byla např. města Doboj nebo Tešanj, kde pracovníci firmy Geotest mladým lidem z Olomouce představili své rozvojové projekty v terénu. Šlo především o exkurzi do regionální skládky odpadu ve městě Doboj či prohlídku projektu výstavby fóliovníků, na jejichž pořízení byly použity finanční prostředky České a Tešanjské rozvojové agentury. Cílem realizace tohoto projektu je především podpora místních komunit v oblasti potravinové a finanční soběstačnosti. V praxi tedy farmář vypěstuje ve fóliovníku různé druhy zeleniny, z nichž si část nechá pro vlastní spotřebu. Většinu však prodá na místním trhu, za což utrží peníze. Toto je pro místní obyvatelstvo velmi důležité, neboť (vinou politické nestability v zemi) je velice obtížné získat s Bosně a Hercegovině zaměstnání a lidé mnohdy žijí téměř na hranici chudoby, ne-li pod ní.

Hlavním místem exkurze bylo město Sarajevo. Návštěva Velvyslanectví ČR v BiH.

Stipendia pro bosenské studenty na českých univerzitách

Studenti KRES navštívili také Velvyslanectví ČR v Sarajevu. Tam se dozvěděli mnoho informací o příležitostech, které Česko Bosně a Hercegovině nabízí. Mimo jiné jde o stipendia pro bosenské studenty a vytváření míst na českých univerzitách či pomoc při realizaci rozvojových projektů Zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Návštěva této instituce byla v mnoha ohledech užitečná a zásadní. Právě tato instituce totiž mnohdy spojuje dvě podstatné části rozvojových projektů – jejich návrh a vznik v ČR a pak realizaci v BiH. Zde si tedy studenti měli možnost spojit teoretické znalosti o rozvojové spolupráci ČR se slovy a zkušenostmi pana velvyslance a celé skupiny českých rozvojových pracovníků v BiH.

Vysokoškoláci z Olomouce se také setkali se studenty z gymnázia ve městě Stolac, se kterými strávili několik hodin a slyšeli nespočet autentických příběhů z bosenských rodin. Vyměňovali si navzájem poznatky, ale především hodně naslouchali vyprávění o historii a pojetí celého krvavého konfliktu z let 1992–95. Bylo to dost emotivní, ale také poučné.

Vysokoškoláci z Olomouce a warm-up příprava na evalvaci projektu.

Celých deset dní exkurze se stalo pro celou výpravu z Univerzity Palackého neopakovatelnou zkušeností a jedinečným zážitkem, ze kterého si všichni odnesli nejen spoustu nově nabytých vědomostí, ale hlavně touhu a motivaci přispět ke změně aktuální situace v Bosně a Hercegovině a dalších zemí v rámci priorit Zahraniční rozvojové spolupráce České republiky.

Text: Kateřina Biolková, Foto: studenti a alumni KRES PřF UP v Olomouci

Advertisements
Posted in community development, development cooperation, development education, global problems, human rights, Intl development studies, NGOs' work, resilience | Tagged , , , , , , , , , , , , , , , | Leave a comment

Úspěšná implementace reformy zdravotní péče v Thajsku

Všeobecná zdravotní péče (Universal Health Coverage – UHC) je součástí Cílů udržitelného rozvoje. Jak asi probíhá implementace UHC konceptu v Thajsku? Může implementace reformy zdravotní péče napomoci i chudším obyvatelům? Změnila se situace ve zdravotnictví v této rozvojové zemi či nikoliv a v čí prospěch?

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2010 neměla na počátku 21. století přístup ke kvalitní zdravotní péči téměř jedna miliarda obyvatel na celém světě. Někteří z nich dodnes stále ani nemají možnost setkat se s lékařem. Skrze UHC (Universal Health Coverage – Všeobecná zdravotní péče) se má stát kvalitní zdravotní péče dostupná všem.

Pojem UHC, bývá často v literatuře odlišně interpretován a překládán. Definice UHC se dle WHO z roku 2017 zakládá především na rovnosti v přístupu ke zdravotním službám, tedy, že by měli mít přístup ke zdravotním službám všichni, a ne jenom ti, kteří si to mohou finančně dovolit. Koncept UHC je součástí Cílů udržitelného rozvoje (SGDs), konkrétně cíle 3, který zní: „Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoliv věku.“ Tento cíl má pak následovně několik podcílů. Jedním z nich je 3.8.: „Docílit všeobecného zabezpečení zdraví, včetně ochrany finančních rizik, přístupu ke kvalitní základní zdravotní péči a přístupu k bezpečným, účinným, kvalitním a cenově dostupným základním léčivům a očkovacím látkám pro všechny.“ Thajsko je jednou ze zemí s nízkým a středním příjmem, která se snaží o všeobecnou péči. Na jejím příkladu je možné ukázat implementaci zdravotní reformy v praxi.

Nejvíce ambiciózní zdravotní reforma v rámci rozvojových zemí

Na počátku nového tisíciletí se Thajsko nacházelo ve zdravotnické krizi. Téměř jedna čtvrtina tehdejších více než 67 milionů obyvatel neměla zdravotní pojištění. V roce 2000 zemřelo více než 17 tisíc dětí mladších pěti let a téměř dvě třetiny z nich na snadno preventivní infekční onemocnění. Z důvodu „Out-of-pocket“ (OOP; neboli „z kapsy”; z domácích úspor) plateb vynaložených na zdravotní služby se ocitlo pod hranicí chudoby až 20 % obyvatel. V roce 2001 představila thajská vláda plán Universal Health Scheme (UHS), jenž byl označován za jeden z nejvíce ambiciózních, co se týče zdravotních reforem naplánovaných pro rozvojovou zemi. V této době totiž stále Thajsko spadalo do kategorie zemí s nižším středním příjmem (HDP tehdy činilo 1 900 USD na jednoho obyvatele). Během následujícího roku 2002 se UHS rozšířilo do všech provincií v Thajsku a poskytovalo hospitalizační, ambulantní i nouzovou péči pro všechny dle potřeb. Do roku 2011 pokryl program 48 milionů Thajců.

Co způsobilo rozšíření tohoto programu tak rychle? Mohlo za to upevnění moci ve volbách v roce 2001, kdy strana Thai Rak Thai, která stála za touto reformou, posílila svou moc ve všeobecných volbách. Sami zástupci této politické strany uznali, že se program rozšířil velmi rychle a do všech koutů země z důvodu obrovského politického tlaku.

UHS však nevzniklo během jednoho roku, postupně se formovalo již od 70. let 20. století. Od roku 1970 v Thajsku vznikly celkem tři systémy zdravotního pojištění – The Civil Servant Medical Benefit Scheme (CSMBS), Social Security Scheme (SSS) a „Baht 30“, dnes pojmenovaný právě jako UHS. Přestože mělo Thajsko nejnižší příjem na obyvatele ze všech zemí, které dosáhly všeobecného pokrytí zdravotních služeb, zaznamenalo následně během prvních deseti let implementace UHS silný růst HDP, který podpořil udržení tohoto programu jak finančně, tak rozvojem potřebné infrastruktury.

Po roce 2001 vynakládala vláda finance na nemocnice, platy zaměstnanců a finanční motivace pro lékaře, jež měli poskytovat své služby nepopulárním venkovským oblastem. Efektivně byla snížena míra dětské úmrtnosti, počet nemocenských dní pracujících lidí a břemeno finančního zatížení rodin. Současnou výzvou v Thajsku není dostupnost zdravotní péče, kdy výdaje státu na zdravotnictví v přepočtu na jednoho obyvatele rostou, ale zvyšování její efektivity – tedy za menší náklady mít více a kvalitnější zdravotní služby pomocí nových technologií, léků apod.

Pokles rodin „zbídačených“ náklady na zdravotní služby

Na základě shrnutí případových studií z Thajska (z dílny autorů Tangcharoensathien a kol. z roku 2014) lze pozorovat tři hlavní změny ve prospěch UHS. Spravedlivější přístup ke zdravotním službám, nižší úroveň nenaplněných potřeb nutných ke zdraví a vysoká úroveň ochrany před finanční krizí z důvodu přímých plateb vynaložených na zdravotní služby. Právě přímé výdaje na zdravotnictví domácností klesly ze 45 % v roce 1994 na 35 % ještě před samotnou implementací UCS. Poté klesly dále, a to až pod hranici 20 %. V roce 2010 činily méně než 15 %. Výskyt tzv. „katastrofických“ výdajů na zdravotní služby (když tvoří OOP více než 25 % celkových výdajů rodiny) taktéž klesl. Také byl zaznamenán pokles rodin „zbídačených“ náklady na zdravotní služby, který ukazuje, že by bez implementace UHS byla situace rodin v zemi mnohem horší.

Také vzrostl počet ambulantně ošetřených i hospitalizovaných pacientů. Co je však velmi podstatné, že z implementace UHS benefitovali především chudší obyvatelé a program nebyl zaměřen spíše na bohaté. Ambulantní služby využilo z nejnižšího ekonomického kvantilu na 26 % až 28 %, zatímco z nejbohatšího kvantilu „pouhých“ 8 % až 10 %.

Nicméně se toto dalo do jisté míry očekávat, jelikož po spuštění UHS nabylo pojištění na 47 milionů obyvatel, z nichž téměř polovina patřila do nejchudší třetiny obyvatel Thajska. Na základě předchozích i probíhajících studií se ukázalo, že se vláda orientovala spíše ve prospěch chudých obyvatel nežli bohatších.

Trendy ve financování-Zdroj Světová banka 2017 (1)

Proč z reformy zdravotní péči benefitují především chudší obyvatelé

Thajsko skrze UHS směřovalo stále více ke spravedlivé dostupnosti zdravotní péče. Dle studií od autorů Limwattananona a kol. z roku 2012 existují tři hlavní důvody cílení dotací na všeobecnou zdravotní péči, ze které benefitují především chudší obyvatelé.

Prvním důvodem byl zlepšený přístup ke zdravotním službám, poskytovaných okresním zdravotnickým systémem, kdy většina obyvatel využívajících nově UHS žije ve venkovských oblastech. Zvýšila se hustota zdravotních středisek na obyvatele, která jsou navíc adekvátně financována. Také se změnily povinnosti personálu zaměstnaného ve zdravotnictví, kdy noví doktoři, zdravotní sestry, zubaři a další musí splnit tříletou pracovní lhůtu na venkově. To vedlo k výraznému snížení regionálních rozdílů v hustotě lidských zdrojů.

Druhým důvodem byl velmi nízký podíl OOP plateb, a to ze dvou důvodů – benefity plynoucí z pokrytí služeb UHS, kam spadá například pokrytí léků z národního seznamu léků, chemoterapie, radioterapie, prevence a podpora zdraví. Na počátku byla stanovena minimální výše platby za návštěvu lékaře (1 $), avšak v roce 2006 byl tento poplatek zrušen. Co nejnižší OOP platby jsou především ve prospěch chudých.

A v poslední řadě třetím důvodem byl vládní finanční závazek. Mezi lety 2003 a 2009 lze pozorovat 36,2% nárůst financí do sektoru zdravotních služeb. To bylo samozřejmě podpořeno růstem HDP, který zaznamenává Thajsko od počátku 21. století. Mezi lety 2002 až 2014 lze pozorovat trend pozvolného růstu – stále vyšších výdajů vlády na jednotlivce ve zdravotnictví. Stejně tak roste i HDP. I přestože má Thajsko vlastní národní koncepci UHS, v poměru na HDP vynakládá stále velmi nízké procento výdajů. Nutno však také dodat, že patří minimálně ve svém regionu na přední příčky. Thajsko může jít mnoha zemím příkladem, že dobře navržený program na základě dobrého průzkumu a pevného vedení může zlepšit zdravotní úroveň v zemi.

Autor textu: Luboš Sladký

Poznámka: článok bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových a environmentálnych štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

Posted in development cooperation, global problems, healthcare, Intl development studies, millenium development goals | Tagged , , , , , | Leave a comment

Každá zahraničná skúsenosť nás robí viac citlivými a tolerantnými

Rozhovor so zakladateľkou OZ DocUnion, pedagogičkou na Univerzite Palackého a lektorkou workshopov zodpovednej rozvojovej žurnalistiky, editujúcej články na blogovej platforme Media about Development: Bobou Markovič Baluchovou vznikol v lete v rámci príprav na oslavy a konferenciu SAAIC k 30. výročia programu Erasmus+.

 Boba-community journalism workshop in High Tatras 2017

SAAIC: Kedy, kde a ako dlho ste boli na mobilite?

BMB: Na prelome rokov 2012–13 som v írskom meste Tralee absolvovala 4 mesiace v organizácii KOWC (Kerry one world centre), ktorá vtedy oslavovala svoje 20. výročie, sťahovala sa a menila tiež názov z pôvodného KADE – Kerry action for Development Education.

To všetko bolo v rámci európskeho grantového Programu celoživotného vzdelávania, konkrétne mojej Grundtvig asistentúry. Dnes sú všetky podobné programy, ako Comenius, Leonardo, Jean Monnet aj Grundtvig zahrnuté pod ErasmusPlus a v SR ich administruje SAAIC – Národná agentúra programu Erasmus+ pre vzdelávanie a odbornú prípravu.

SAAIC: Prečo ste sa rozhodli zúčastniť mobility – aká bola vaša motivácia alebo cieľ?

BMB: V tom čase som pracovala s niekoľkými univerzitami a mimovládkami v SR a ČR a zaujímala som sa o globálne témy – najmä spôsob ich mediálneho opisovania verejnosti a výučby na školách. Chcela som vidieť, ako funguje v praxi začlenovanie Globálne rozvojové vzdelávanie do škôl (keďže v SR je to stále len v plienkach), preto padla moja voľba na Írsko, kde je implementácia rozvojovej spolupráce aj GRV na vysokej úrovni. Chcela som vidieť, ako funguje lokálna írska mimovládka, ako napĺňa ciele s plánmi, ako sa pasuje s financovaním… KOWC bola vhodná voľba.

SAAIC: Čo znamenala táto skúsenosť vo Vašom osobnom živote?

BMB: Rok pred vycestovaním na mobilitu som s priateľmi založila mimovládku: OZ DocUnion, ktorá by vzdelávala o globálnych témach na školách a ktorá by zároveň produkovala mediálne výstupy citlivou, zodpovednou a nestereotypnou formou. A hoci v oboch oblastiach (v žurnalistike aj v medzinárodnom rozvoji) mám potrebné formálne vzdelanie, potrebovala som skúsemosti a najmä príklady, fungujúce vonku. Tie sa mi v Írsku podarilo získať.

Táto krajina (rozlohou i počtom obyvateľov podobná SR) so svojimi úspešnými platformami (Dochas – platforma MVRO; a NYCI – zdruzenie írskych mladežníckych organizácií) mi ukázalo cestu. V KOWC som videla „success stories“, prácu s rôznymi typmi škôl, vedenie tréningov a zostavovanie toolkitov. Niet divu, že hneď po návrate domov som vycestovala ako terénna rozvoj. pracovníčka do Kene a neskôr som odštartovala vlastnú sériu workshopov zodpovednej rozvojovej žurnalistiky pre budúcich novinárov, rozvojových dobrovoľníkov a študentov.

SAAIC: Aký prínos mala táto skúsenosť pre Váš pracovný život – ako ste nové poznatky a skúsenosti využili vo svojej práci, pri profesionálnom uplatnení?

BMB: Nadobudnuté vedomosti a zručnosti z Grundtvig asistentúry využívam na dennej báze v rámci môjho pedagogického a výskumného pôsobenia na Univerzite Palackého, tiež v rámci zodpovednej rozvojovej žurnalistiky a komunitnej práce v mojom združení DocUnion na Slovensku. Snažím sa naučené koncepty z Írska porovnávať a prispôsobovať na slovenské a české pomery – napríklad pri výučbe etiky v médiách (používaní Code of conduct); a princípoch Mediálnej gramotnosti.

Dnes sa ukazuje, ako je dôležité vedieť mediálny obsah (prečítaný kdesi na soc. sieťach či na konšpir. weboch) dekonštruovať, pochopiť a možno aj vyrobiť svoj vlastný text. Toto všetko riešili už pred 5 rokmi v írskom KOWC, keďže už vtedy mali v krajine dosť migrantov, menšín, etník, žiadateľov o azyl… Takisto v Írsku osvojený koncept „resiliennce“ (odolnosti) denne využívam pri práci, písaní a učení.

SAAIC: Prekvapilo Vás niečo v krajine, v ktorej ste boli, či na ľuďoch, ktorých ste tam stretli? 

BMB: Väčšina obyvateľstva je priateľská, nerobí si ťažkú hlavu z daždivého počasia. Najmä starší ľudia vás zvedavo oslovia v parku či v autobuse a pýtajú sa na vaše korene, plus sa v zápätí rozrozprávajú o svojej keltskej histórii, pričom predvedú ťažkú, no zvučnú írčinu.

Íri nie sú len spevavé nátury, ale sú vychovávaní k darcovstvu – dávajú veľa peňazí na rôzne zbierky, aktivity mimovládok na dennej báze. To ma veľmi oslovilo a potešilo. Zároveň sú v rámci EU asi najďalej v implementácii kvalitných projektov rozvojovej spolupráce a najmä rozvojového globálneho vzdelávania.

SAAIC: Máte nejaké odporúčanie na zlepšenie mobilít v rámci programu Erasmus+ v budúcnosti?

BMB: Neviem, ako zabrániť javu, ktorý som si v posledných rokoch všimla a či sa to vlastne týka národnej agentúry SAAIC (skôr pravdepodobne Iuventy a okolitých európskych národných agentúr, ktoré vyberajú účastníkov a účastníčky na tréningy). Stretla som sa totiž už neraz s ľuďmi, ktorí mali za sebou okolo 40-50 mládežníckych výmen a tréningov, a z Erasmu si spravili výhodnú turistickú kanceláriu za exotikou – vyberali si projekty nie podľa témy a možnosti nadobudnutých kompetencíí, ale podľa lokality (Malta, Cyprus, Grécko atď.). Neviem, nakoľko títo (dozaista šikovní) ľudia vedia odovzdať svoje vedomosti, skúsenosti a zručnosti iným mladým dospelým vo svojom okolí… Odporučila by som preto pri výbere väčšiu obozretnosť.

Zároveň by som rada videla do písania projektov a absolvovania mobilít sa zapojenýcch viac ľudí z regiónov, malých miest a zo znevyhodnenych skupin (ľudia so špeciálnymi potrebami, z národnostnostných menšín a etník, zo slabších sociálnych vrstiev). Pre mládež z rómskej komunity však môže aj zakúpenie letenky na mobilitu predstavovať problém, hoci im národná agentúra sľubuje do 60 dní cestovné náklady preplatiť. Tento proces treba určite zdynamizovať.

Tiež si občas na mojej alma mater v Olomouci všimnem, že českí študáci sa obávajú komunikácie v cudzom jazyku a stále ich to radšej vedie na Erasmus+ pobyt či stáž do SR a naopak. Toto treba skúsiť na prípravných seminároch prekonať a vysvetliť dôležitosť ovládania druhého či tretieho cudzieho jazyka (nielen slovenčiny a češtiny).

Ale aby som túto odpoveď ukončila pozitívne: musím povedať, že program Erasmus+ prináša ľuďom neuveriteľné možnosti sebaspoznávania, dovzdelávania, stretávania nových ľudí a kultúr, čo ich robí potom viac citlivými a tolerantnými. Len takto môžeme potom budovať férovejší svet okolo (na základe zahraničnej skúsenosti meniť veci k lepšiemu na úrovni lokálnej). Pričom treba podotknúť, že ak chce niekto požiadať o grant, stačí sa poradiť s národnou agentúrou, dobre si prečítať tzv. guidelines, mať v hlave plán a napísať žiadosť. Dostať grant nie je elitná záležitosť, je to jednoduché – len treba ozaj chcieť a projektu veriť.

Text: SAAIC, Foto: archív Boby Markovič Baluchovej

 

Posted in development education, global problems, Intl development studies, media, migration, NGOs' work, resilience | Tagged , , , , , , , , , , , , , , | Leave a comment

Universal Health Coverage a přístup rozvojových zemí ke kvalitní zdravotní péči

Přestože se přístup Universal Health Coverage (UHC; rovný přístup ke zdravotním službám) zdá být poněkud jasný, je velmi důležité analyzovat jej přesněji. Z minulosti jsou totiž známé případy z mnoha různých zemí, kdy byly použity různé metody k zajišťování zdravotní péče na základě různých interpretací UHC, jež ne vždy vedly k naplnění stanovených cílů.

Analýza konceptu UHC by měla nechat vzniknout snadno měřitelnému konceptu, jak UHC chápat, což by mělo vést k jasně definovaným složkám zdravotního sektoru, které by se daly dobře měřit a porovnávat. Bude tak eliminována chybná interpretace, což do jisté míry pomůže globální komunitě přijmout jediný význam UHC.

during examination of malnourished children-photo Boba Baluchova

Některé skupiny obyvatel – diskriminovány úmyslně

Podíváme-li se tedy blíže na definici celého termínu, universal by reprezentovalo zodpovědnost státu poskytnout zdravotní péči všem svým občanům s důrazem na začlenění všech znevýhodněných a vyloučených rodin. Některé země však neposkytují zdravotní služby například neregistrovaným migrantům, uprchlíkům a nomádům. Tyto skupiny obyvatel jsou totiž brány místní administrací jako lidé bez právních nároků, na základě čehož jim není poskytnuta zdravotní péče. Podle publikace od Behera z roku 2015: některé skupiny obyvatel bývají dokonce diskriminovány úmyslně – na základě kasty, barvy pleti, nezpůsobilosti, pohlaví, etnicity nebo náboženského vyznání. Tudíž například žena patřící do náboženské menšiny může mít v některých zemích opravdu těžké postavení a nemusí mít přístup ke zdravotní péči. A právě zrovnoprávnění všech skupin v přístupu ke kvalitní zdravotní péči má řešit první část UHC. Lidé mohou být také znevýhodněni na základě regionálního uzpůsobení. Pokud bude vláda preferovat městské části, budou lidé na venkově strádat, co se do počtu a kvality zdravotních služeb týče.

„Health“ neboli zdraví, je v rámci UHC také velmi diskutovatelné téma. OSN poskytuje k tomuto relativně srozumitelnému termínu širší pohled. Nejedná se pouze o poskytnutí nezbytných a základních zdravotních služeb – UHC a sociální zdravotní pojištění by měly vést ke spravedlivému přístupu ke zdraví, které je definováno jako „nejvyšší dosažitelná úroveň fyzického a duševního zdraví, včetně práce na sociálních determinantech zdraví“ podle WHO z roku 2010. UHC by tak mohlo mimo jiné vést ke tvorbě národního povědomí o sociálních determinantech, které by mohly pomoci řešit stávající nedostatky a problémy nerovnoměrného přístupu ke zdravotním službám.

Diskutabilná dostupnost zdravotnických služeb

V mnoha (rozvojových) zemích je zdravotnictví na velmi nízké úrovni a koncept UHC může být brán jako distribuce zdravotnických služeb příslušné populaci dané země, především obyvatelům zaměstnaným v soukromém a veřejném sektoru. To ovšem staví do velmi nevýhodné pozice chudé obyvatele či zaměstnané neoficiálně, kteří by na základě tohoto přístupu neměli přístup ke zdravotním službám. Je tedy nutné, aby každá země blíže specifikovala širší význam pojmu zdraví a skrze sociální zdravotní platformy a strategie poskytovala zdravotní péči (nejen tu základní) všem obyvatelům své země.

Termín „coverage“, volně přeložen jako pokrytí, se zaměřuje na dostupnost služeb, včetně měření efektivního využití. Na základě nedostatečných investic mnoha zemí do prevence a nízké pozornosti rizikovým faktorům je nutné pečlivě zvažovat, zdali je zdravotní péče zvolena vhodně. Následně lze v podobě mnoha indikátorů měřit a porovnávat efektivitu těchto služeb, na základě čehož může následně vláda upravovat národní strategie týkající se sektoru zdravotnictví.

Na základě analýzy konceptu UHC a rozboru jednotlivých částí jsou velmi důležité otázky, které části obyvatelstva dané země budou z UHC benefitovat, jaké služby jim budou poskytnuty a jaké kvality budou. Dle publikace od Behera z roku 2015 by mohlo například špatně interpretované „universal“ neboli „všem“ způsobit ještě větší nerovnost, kdy by mohli ze služeb zdravotního sektoru benefitovat i tzv. „černí pasažéři“. Důležité tak jsou občansko-společenské organizace a silná politická angažovanost, která bude odpovědně prosazovat přístup základních práv ke splnění potřeb (nejen) chudých a znevýhodněných.

Zdravotnictví v rozvojových zemích

Je důležité stručně popsat stav sektoru a jeho trendy v zemích s nízkým a středním příjmem (LMIC; Low and Middle Income Countries) především v jihovýchodní Asii, subsaharské Africe a Latinské Americe. Není tajemstvím, že zdravotnictví je v mnoha rozvojových zemích dodnes ve velmi špatném stavu. Dle odhadů WHO z roku 2010 nemá více než miliarda lidí přístup k efektivní a dostupné zdravotní péči. Dále je odhadováno, že více než 170 milionů obyvatel z celého světa vynakládá na zaplacení zdravotních služeb více než 40 % svého příjmu. Finanční bariéra je tak jedním z hlavních problémů v sektoru, kdy hrazení zdravotních služeb způsobuje „přesun“ rodin pod úroveň hranice chudoby – což také dokazuje výše OOP neboli out-of-pocket plateb (ze soukromých finančních rezerv). V roce 2007 představovaly OOP platby v 33 nejchudších zemí více než 50 % výdajů na zdravotní služby.

V posledních dekádách se však mnoho zemí snaží o finanční reformy, které mají zpřístupnit zdravotní péči všem. Na to abychom mohli relevantně popsat úspěšnost či neúspěšnost těchto reforem, potřebujeme znát potřebné analytické metody. Ve svém systematickém přehledu popisují autoři kolem Asante z roku 2016 změny ve zdravotnictví na základě metod BIA (Benefit Cost Analysis) a FIA (Financing Benefit Analysis). Metoda BIA odhaduje dopady distribuce veřejných výdajů do sektoru zdravotní péče a měří, do jaké míry benefitují různé socioekonomické skupiny prostřednictvím využívání těchto služeb. Metoda FIA naopak hodnotí rozdělení břemene financování zdravotnictví napříč socioekonomickými skupinami a do jaké míry má tato zátěž vliv na rozdělení příjmů.

regular health check in Kenya-photo Boba Baluchova

Podobné negativní charakteristiky zdravotnictví napříč regiony

Na základě analytické metod lze ze studie autorů kolem Asante z roku 2016 vydedukovat, že zemích s nízkým a středním příjmem má sektor zdravotnictví podobné negativní charakteristiky napříč různými regiony. Některé země se však odchylují a vykazují pozitivní změny (kupříkladu v Thajsku). V mnoha případech je však situace velmi špatná a zlepšení je v nedohlednu. Popsány jsou především regiony subsaharská Afrika a asijsko−pacifický region.

V regionu subsaharská Afrika vykazují země na základě metody BIA vyšší „pro-rich“ orientaci, tedy že ze zdravotních služeb benefitují spíše bohatší obyvatelé, než chudší (v 78 % studií), a to jak v případě služeb poskytovaných v nemocnicích, tak v poskytování základních zdravotních služeb (PHC; Primary health care). Odlišnými případy jsou například Ghana a Keňa, kde z poskytování PHC benefitují spíše chudší. Analýza finančního zatížení (FIA) vyšla ve většině studií jako progresivní, tedy, že domácnosti s vyššími příjmy investují do zdravotnictví větší poměr příjmu (daně, poplatky apod.), avšak OOP platby jsou spíše regresivní, tedy, že ze svých úspor platí služby spíše chudší.

Asijsko-pacifický region má podobné výsledky. 80 % BIA studií prokázalo větší benefit ze zdravotnictví pro bohaté, avšak pouze na úrovni nemocnic. V zajištění základních zdravotních služeb se liší od subsaharské Afriky, a to v 64 % oproti 40 % případů studií, kdy benefitují spíše chudší obyvatelé. Země jako Thajsko a Malajsie se však orientují v distribuci zdravotní péče v obou případech tzv. „pro-poor“, a to na všech úrovních zdravotního sektoru. Finanční zatížení je do jisté míry podobné v obou regionech, tedy progresivní. Hlavní rozdíl je v zatížení plateb OOP, kdy lidé v subsaharské Africe nerovnoměrně trpí z těchto přímých plateb oproti lidem v asijsko−pacifickém regionu.

V mnoha rozvojových zemích je jak problém nerovné distribuce poskytování zdravotní péče, tak samotné její financování. Pokud budou lidé stále více zatíženi z přímých plateb za služby, mohou se dostat pod hranici chudoby, kdy budou stále více strádat a schopni naplňovat nejenom své základní životní potřeby. Trendy jsou tak stále negativní i přesto, jaký důraz byl na sektor zdravotnictví v posledních letech kladen. Nejenom že existuje nerovná dostupnost, také jsou více finančně zatíženi chudí lidé. Země jako například Thajsko a Malajsie naopak v posledních letech vykazují významný pokrok, kdy se jejich politiky zaměřují spíše na potřeby chudých.

Autor textu: Luboš Sladký; Foto: Božena Markovič Baluchová

Poznámka: článok bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových a environmentálnych štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

 

Posted in global problems, healthcare, Intl development studies, millenium development goals | Tagged , , , , , , | Leave a comment

Visiting EU Delegation to Bosnia and Herzegovina and other key players in the field of development cooperation

At the beginning of June Palacky University students visited Bosnia and Herzegovina (BiH) – program country of Czech official development assistance. During their 10 days academic field-trip they met many representatives from international, national and local organisations, as well as private companies – considered as key players of development cooperation in this post-war country. It was supported by Czech Development agency (Czech Aid) and organized for Czech, Slovak and international students with the goal to gain first hands practical experience in relation to what they are studying – International Development studies.

veronika-EU delegace

On June 5 this group of European and non-European students visited EU delegation to Bosnia and Herzegovina. They learned about the role of EU amid the country’s process of gaining accession to European Union. Mr Jan Snaidauf (Head of Political and Economic Section) gave a presentation that was followed by an interactive discussion with students on the path of BiH towards the EU in the areas of trade and investment, rule of law and fundamental human rights, as well as education, employment and social issues. Out of the discussion students got an overview on political structure, system of government, education and fiscal policies in Bosnia and Herzegovina.

The visit to EU showed the students how important and complex are the required standards to access the EU and what BiH need to follow since the submission of EU-membership application. The rule of law and a stable democracy, as well as reformed public administration is needed. EU and other organisations in country are also trying to cooperate with BiH high representatives to strengthen competitiveness and support of SME’s, improve agriculture, social services, infrastructure and work together towards a cleaner environment.

However BiH still struggle with the set standards following post-conflict reconstructing with lots of division in society. Despite political and ethnic divisions, all political parties sees the prosperity of  entering the European Union. The EU is Bosnia and Herzegovina biggest trade partner and largest provider of financial assistance with 3,5 billion euros invested since 1996 (253,8 million euros in EU pre-accession funds 2014-2017; and 40 million euros in disaster relief after the 2014 floods). It’s evident that the country receive much support from the European Union and one can only hope that the country can unite and work on the reform agenda that will help them to gain accession. Currently Bosnia and Herzegovina is designated as a candidate country. It would be great for Palacky University students to visit this country again in 5-10 years and see the progress.

Written by: Rudzani Bernard Mamphweli, KRES / Palacky University; Photo: Veronika Rojová & Fabio Iguavita, KRES / Palacky University

 

Posted in development cooperation, human rights, Intl development studies, media | Tagged , , , , , , , , | Leave a comment

Professional Fellows Alumni create incubator for community organizing reflection and initiatives

Fifty inspiring leaders from four European countries shared their small victories at the ‘Professional Fellows Alumni Reunion’ in the High Tatras in order to get professional feedback and support from U.S. mentors, as well as other Professional Fellows Alumni in the program and to work together on current challenges and future projects in the field of community organizing, minority empowerment, citizen participation.

In the middle of June, 50 community organizers out of 166 Professional Fellows Alumni reunited at the 3rd regional conference in High Tatras – a beautiful mountainous part of Slovakia. The Professional Fellows Program (funded by the U.S. Department of State and implemented by Great Lakes Consortium for International Training and Development at WSOS Community Action Commission, Inc.) since 2012.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-appreciation circle

To implement the knowledge learned and the U.S. experience successfully in local communities, GLC/WSOS organizes a Professional Fellows alumni reunion event on annual basis. According to the testimonies from the former participants, these international alumni reunions are a great asset to the PF program. This year, the event took place in the City of Strbske Pleso (in the Eastern part of Slovakia) and was co-organized by GLC’s Slovak partner: Center for Community Organizing (CKO). The main goal of the conference was to re-connect Professional Fellows alumni from five countries including U.S. mentors, to share their accomplishments, as well as current challenges and future plans. Fifty participants coming from rural and urban areas of Slovakia, Hungary, Romania, Bulgaria and belonging to various minority communities (Roma people, LGBTQI+, and people with special needs) attended. They recognized themselves as one growing family of organizers.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-intercultural evening

“The conference has been a great reminder of how similar our struggles are and how important it is to share ideas and ways of leading them with people’s power in the center. Analysing experience from the ground level, rethinking old methods and learning about new ones have been an important part of this process. To me, this 3rd reunion has been particularly important with regards to consolidating people and organizations across borders around LGBTQI+ issues with concrete plans that have great potential,” said Vladislav Petkov from Bulgaria, a 2013 PFP alumnus upon leaving the event re-energized to work for change with new dimensions of motivation and concrete ideas for follow-up. “As a community organizer, I am always under high stress, so it was good to meet fellows who understand exactly what I am doing in my home country. They were listening to me and I again felt the real support from all alumni, as well as the U.S. mentors. I had the opportunity to facilitate two particular conference activities so I could practise my knowledge and skills in that field too,” added Boglarka Dombi from Hungary, a 2016 PFP alumna upon leaving the conference prepared to transform her ideas into actions in the field of social entrepreneurship working with disadvantaged/unemployed youth.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-US mentors

The conference participants compared their experiences from working with Roma people, LGBTQI+, people with special needs or refugees and immigrants in small groups and learned from each other. The results from the World Café format, as well as focus group discussions will definitely grow into multiple-country collaborations with new projects. A Hungarian-Slovak project on building social enterprises is already going on. The U.S. mentors helped the participants with their ideas and how to get more people involved in community organizing activities on local level. They also led sessions on how to get money for community activities – how to do successful grassroots fundraising and grant writing.

During their free time, people could explore the High Tatras and Spis Region. They relaxed and walked around the big lake, Strbske Pleso, and tried traditional Slovak food in the Zbojnicka Koliba. Alumni also visited places that were inscribed in the UNESCO World Heritage List – one of the most beautiful European castles, Spissky Castle, in the historical center of the City Levoca together with the 500-year-old altar by Master Paul. Conference participants were truly amazed by the Slovak nature and culture.

ProFellows alumni conference Slovakia 2017-evaluation 1

As Aurora Martin from Romania, a 2016 PFP alumna stated in her testimonial (part of the conference’s evaluation form): “The devotion of Slovak organizers really helped in creating a familiar working space, a real regional incubator for community organizing reflection and initiatives.” Both professionally and culturally this event was a great success and made a lasting impact on all participants.

Written by: Boba Markovic Baluchova, Photo: Boba M. Baluchova & Emil Metodiev

Posted in community organizing, development education, global problems, human rights, leadership, NGOs' work, personal development | Tagged , , , , , , , , | Leave a comment

Firma Geotest v Bosně a Herzegovině řeší skládky i zaměstnanost

Implementace české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) je možná nejen prostřednictvím projektů neziskových organizací nebo univerzit, ale také díky komerčním subjektům – soukromým firmám působících v zemích s nižším příjmem. A že to jde úspešně (nejen v oblasti zemědělství, odpadového hospodářství nebo podpory zaměstnanosti), dokazují výsledky společnosti Geotest přímo v  Bosně a Hercegovině.

Katedra rozvojových a environmentálních studií (KRES) z Olomouce se v rámci projektu „Rozvojová spolupráce na vlastní oči“, spolufinancovaného Českou rozvojovou agenturou vypravila v červnu na 10-denní terénní exkurzi do jedné z programových zemí české zahraniční rozvojové spolupráce – Bosny a Hercegoviny (BiH). Přednášky a návštěvy mezinárodních i lokálních organizací neprobíhaly jen v hlavním městě. Čtvrtý den exkurze vyjeli účastníci mikrobusem ze Sarajeva do severní části Bosny,  aby se tam setkali s místním vedoucím firmy Geotest, která se jako komerční subjekt také podílí na realizaci projektů rozvojové spolupráce.

Vzdělávání, doprovázející stavbu skleníků

Geotest sídlí v Brně a Sarajevu, ale pobočky a své konzultanty má také v dalších městech Evropy, především v regionech bývalé Jugoslávie. Damir Kasum, který se 18-členné skupiny z Olomouce po příjezdu do města Tešanj ujal, mluvil velice dobře česky. A není divu, neboť tentoředitel bosenské pobočky Geotestu, v minulosti studoval politologii v Česku. Se svým společníkem Ognjenem Grebom studentům nejprve v sídle Tešanjské rozvojové agentury srozumitelně popsali projekty, které firma realizuje. Pak společně vyrazili do terénu podívat se na ně v praxi. To bylo také cílem této terénní exkurze.

V obci Tešanj studenti z Olomouce navštívili místní rodinu, která má na svém pozemku postaven skleník o rozloze 300 m2. Jde o jeden z hmatatelných výsledků projektů ZRS v BiH – podporu lokálního zemědělství (a tím pádem i zvýšení zaměstnanosti) v podobě výstavby skleníků, realizovanou Geotestem a financovanou z prostředků České rozvojové agentury. Projekt se netýká pouze dodávky materiálů do desítek vybraných rodin na stavbu skleníků, ale také vzdělávání místních lidí. Jedná se o školení zemědělců, jak využívat vlastností těchto pomocníků pro zvýšení produkce plodin. Implementaci obou projektů v Tešanji zajišťuje právě společnost Geotest.

Důležitá komunikace na všech úrovních

Skupina z Olomouce také na místě realizace projektu, přímo na zahradě u místní bosenské rodiny, potkala známé tváře ze Sarajeva. Předchozí den totiž účastníci exkurze navštívili Velvyslanectví České republiky v Sarajevu, kde měli možnost mluvit o prioritách a konkrétních úspěšných příkladech ZRS s panem velvyslancem, ale také s rozvojovou diplomatkou v BiH. Právě paní Zdrálková přijela v tomtéž čase jako studenti na monitoring probíhajícího projektu Geotestu v městě Tešanj (což Česká rozvojová agentura u realizovaných projektů vyžaduje), a tak mohla zajímavá diskuze o rozvoji pokračovat.

Téhož dne navštívila skupina studentů také školu v kantonu Zenica-Doboj, kde firma Geotest realizovala projekt vrtů, prostřednictvím kterých by se pak voda geotermálního původu mohla odvádět do školy. V létě by sloužila ke klimatizaci a v zimě k vytápění. Pan Kasum účastníkům exkurze také popsal krizovou situaci v tomto regionu BiH během záplav v roce 2014. Hasiči nemohli ihned zasáhnout z důvodu chybějící strategie krizové komunikace a legislativy, proto by do budoucna mělo nejvyšším složkám v rámci obcí záležet na efektivním dialogu a spolupráci v rámci prevence podobných přírodou nebo lidmi způsobených katastrof.

Po exkurzi příprava diplomových prací

Studenti se zastavili i na skládce odpadu v městečku Doboj, která také patří do projektového portfólia firmy Geotest v BiH. Se zaměstnancemi mluvili o typech odpadu, dopadech na životní prostředí, možnosti třídění materiálů a také budoucnosti skládky v podobě rekultivace areálu do více estetické podoby po ukončení aktivit.

Vstřícnost pana Damira Kasuma a úspěšné praktické příklady firmy Geotest v Bosně a Hercegovině některé studenty KRES utvrzují v rozhodnutí zpracovat na půdě domovské Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci diplomovou práci na téma zahraniční rozvojové spolupráce v BiH. Už teď s vedoucími prací konzultují přípravu terénního výzkumu s ohledem na projekty Geotestu v terénu. Červnovou exkurzi KRES do BiH je tedy možné hodnotit jako velice přínosnou.

 

Text: V. Dosedělová, B. Markovič Baluchová, S. Šafaříková, Foto: KRES

 

Posted in development cooperation, Intl development studies, media | Tagged , , , , , , , , , , , | Leave a comment