Dobrosrdečnosť pri poskytovaní pomoci nestačí (rozhovor o rozvojovom projekte v Tanzánii)

Je absolventkou Medzinárodných rozvojových štúdií na Univerzite Palackého v Olomouci a členkou neziskovej organizácie Maendeleo, ktorú spravujú absolventi a absolventky spomínaného odboru. Prečo sa rozhodla so spolužiakmi a spolužiačkami ísť do tohto časovo i finančne náročného projektu podpory lokálnych farmárov a farmárok na africkom kontinente, vysvetľuje v rozhovore Zuzana Břehová.

Zuzka s farmářkou Ashurou, která v projektech Maendelea již úspěšně skončila a nabídla místo dalšímu farmáři, který to potřebuje více. - foto Martin S

Zuzka Břehová s farmářkou Ashurou, která v projektech Maendelea již úspěšně skončila a nabídla místo dalšímu farmáři, který to potřebuje více. Foto: Martin Schlossarek, NNO Maendeleo

Kedy a prečo si sa rozhodla pre štúdium na Katedre rozvojových a environmentálnych štúdií (KRES) v Olomouci?

Rozhodla jsem se někdy během čtvrťáku na gymnáziu. Hledala jsem něco, co spojuje moje vášně k přírodě, cizím jazykům a k poznávání nových míst a kultur. Obor Mezinárodní rozvojová studia to pro mě splňoval, a dokonce mi nabídl i mnohem víc – třeba pomáhat u toho lidem. Tím oborem vlastně od té doby žiju a stal se mou nedílnou součástí.

Čo najviac dôležité ti toto štúdium dalo do života?

Během studií jsem si celý obor a spolužáky postupně zamilovala. Troufám si říct, že tam vzniklo i nejedno přátelství na celý život. Někomu to může znít naivně, ale spojilo nás odhodlání a motivace dělat svět lepším. Katedra nás naučila (jak ráda říkávám): myslet kriticky a dělat dobro dobře. To je důležité. Díky studiu jsem si uvědomila, že mít jen dobré srdce nestačí, a že je při poskytování pomoci třeba přemýšlet, abychom neudělali víc škody než užitku.

Už počas štúdia na KRES sa pár študentov a študentiek rozhodli založiť neziskovú organizáciu Maendeleo. Prečo?

Za založením neziskovky Maendeleo stáli dva studenti: Martin Schlossarek (současný doktorand na KRES a zároveň předseda Maendelea) a Gabka Freislerová. Oba studovali magisterský program a v létě roku 2011 vyjeli i díky podpoře katedry přes Vavrouškovo stipendium do Tanzanie na stáž. Martin tři měsíce sbíral data k diplomce na téma ‘Příčiny a důsledky chudoby v okrsku Utengule/Usangu‘, povídal si s lidmi na vesnicích a vymýšlel, jak by jim mohl pomoct z chudoby. Z výzkumu i z rozhovorů nakonec vzešlo to, co dnes Maendeleo dělá, účelově půjčujeme peníze lidem na rozvoj drobného zemědělství a podnikání.

Prezentace Maendelea na olomouckém Majálesu - na fotografii jsou dobrovolníci Maendelea, bohužel nám neustále schází aktuální foto celého současného týmu

Prezentace Maendelea na olomouckém Majálesu. Foto: NNO Maendeleo

Kedy si sa pridala k Maendeleu ty?

O rok později. Do té doby jsem dělala dobrovolnici na festivalu Jeden svět Olomouc, který pořádá Člověk v tísni. Povinnou praxi už jsem sice měla splněnou, ale dál jsem chtěla sbírat zkušenosti v neziskovém sektoru. Chtěla jsem si najít něco dlouhodobého. Tehdejší dobrovolníci Maendelea zrovna pořádali herní benefiční večer a já jsem se k nim přidala. Tak se stalo, že jsem loni spolu s ostatními pořádala v pořadí už šestý ročník této akce a v Tanzanii jsem strávila díky několika výjezdům už víc než 7 měsíců života.

Koľko študentov a študentiek je momentálne zapojených do aktivít Maendelea?

Dnes je nás aktivně zapojených osm, scházíme se každý týden po škole nebo po práci a děláme všechno, co je v každé neziskové organizaci potřeba; jen to děláme zadarmo a ve volném čase. Administrativní náklady jsou minimální a většina peněz od dárců tak může jít přímo na pomoc lidem. My si zároveň můžeme „dělat, co chceme“ a tak, jak věříme, že je to v daný moment nejsprávněji. Projekty pravidelně měníme a upravujeme dle potřeb místních lidí. Nemáme žádné dotace a tedy ani striktní omezení, a tak si to můžeme dovolit.

Čím si člen alebo členka u vás prejde v rámci štruktúry organizácie?

V Maendeleu si jde „vyzkoušet“ spoustu věcí, od pořádání benefičních akcí, PR, spolupráce s donory, financí, administrativy, přes komunikaci s tanzanským týmem, až po samotnou implementaci aktivit na místě. To vám často už existující neziskovka při dobrovolnictví nenabídne. Naši dárci nám věří a jejich pozornost získáváme snad i právě proto, že to děláme tak trochu jinak.

Nebojím se říct, že mě Maendeleo zavedlo na dobrou cestu a i díky němu dnes můžu pracovat na zahraničních rozvojových a humanitárních projektech v Člověku v tísni. Takovou zkušenost jen tak někde nenajdete a za to si Maendelea vážím ještě víc.

Od akých iných rozvojových organizácií v okolí ste sa učili a brali si príklad?

Během studií jsme se setkávali s úspěchy i neúspěchy amerických, evropských i českých organizací. V rámci různých kurzů jsme probírali případové studie, zaměřené na různé země a projekty, které jsme studovali a analyzovali. Kromě toho jsme řešili třeba i mediální etiku, rozvojovou antropologii, studovali jsme rozvojové příležitosti nejchudších zemí světa a různé rozvojové teorie, včetně takzvaného post-rozvoje. Díky členství Maendelea v České koalici pro ochranu biodiverzity, která je členem platformy neziskovek v Česku – FoRS, můžeme navíc dál čerpat vědomosti a zkušenosti ostatních podobně zaměřených organizací.

Prečo ste si vybrali ako sektorovú prioritu rozvojovej spolupráce a vašej podpory práve poľnohospodárstvo, lokálne farmárstvo?

V subsaharské Africe žije většina obyvatel stále na venkově, a přitom se většina obyvatel venkova živí drobným zemědělstvím. Jsou to nejchudší obyvatelé regionu a Tanzanie není výjimkou. Na farmaření jsou závislí a od hlavní sklizně se odvíjí celý následující rok života, včetně toho, zda budou děti chodit do školy nebo jak pestrou stravu budou jíst. Podporujeme lidi v tom, co už dělají, jen jim pomáháme být efektivnější a zároveň šetrnější k půdě. Když se podaří dostat z chudoby jim, mohli by měnit k lepšímu i mnohé věci kolem sebe sami.

Příprava rýžové školky na tréninkovém poli - foto Zuzana Břehová (4)

Příprava rýžové školky na tréninkovém poli. Foto: Zuzana Břehová

Prečo ste si z celého afrického kontinentu vybrali práve Tanzániu a ako často tam chodíte?

OSN řadí Tanzanii do skupiny nejchudších zemí světa. To, že jsme začali zrovna tam, a ne jinde, ale byla více méně náhoda (Jak jsem zmiňovala, první výjezd se realizoval na škole přes Vavrouškovo stipendium). Do Tanzanie jezdíme jednou až dvakrát do roka. Někdo od nás tam vždycky jede v době sklizní, a když to vyjde, jezdíme i v zimě – v té době jsou zemědělské práce v plném proudu a jindy vyschlá a prašná krajina se krásně zelená.

Na svojom webe uvádzate vzdelávacie aktivity. Ako v Tanzánii školíte drobných farmárov a farmárky? Ako vyzerá dané školenie?

Odborné vzdělávání je nedílnou součástí největšího projektu ‘Podpora farmaření‘. V něm poskytujeme mikropůjčky svépomocným skupinám, jejichž členové pěstují rýži. Smyslem mikropůjčky je umožnit farmářům, aby v praxi využili maximum toho, co se naučí v rámci zmiňovaného vzdělávacího programu. Na kurzech se diskutuje třeba: jaká používat hnojiva a jaký je v nich rozdíl, jak správně vytvořit a použít kompost a hnojit jím pole nebo jak zacházet se semeny, než je zasejí. Součástí vzdělávání jsou také lekce finanční gramotnosti. Vzdělávání není jen teoretické, velká část se odehrává přímo na polích. Pro farmáře, kteří vždy následovali jen postupy svých předků, je důležité, aby si nové postupy sami vyzkoušeli a aby jejich benefity viděli na vlastní oči.

Ako môžu lokálnym ľuďom pomôcť podľa vašej schémy podpory mikropôžičky? Ako to funguje v praxi?

Když chcete v zemědělství podnikat, potřebujete jednotlivé práce od orby přes výsadbu, až po péči o úrodu vykonávat včas. Práci včas sám člověk nezvládne, a tak si musí na pomoc zaplatit nádeníky. Aby byli farmáři rychlejší a efektivnější, používají k obdělávání voly nebo malotraktory, přičemž často ani jedno z toho nemají. Ať už použijí přírodní nebo umělá hnojiva, ta také něco stojí oproti tomu, když nepoužijí žádná. Díky mikropůjčce si mohou farmáři dovolit pokrýt náklady spojené s přechodem od původních k doporučovaným postupům práce na poli.

Ryze ženská svépomocná skupina farmářek - foto Zuzana Břehová (1)

Ryze ženská svépomocná skupina farmářek. Foto: Zuzana Břehová

Môžeš spomenúť nejaký konkrétny úspešný príklad, kedy niekoho mikropôžička postavila na nohy (zmenila mu život)?

Nejraději zmiňuji příklad farmářky Ashury, která předloni v projektech Maendelea skončila se slovy, že už naši pomoc nepotřebuje a je schopná udržet si vyšší úrodu a příjmy sama. Nabídla své místo ve skupině dalšímu farmáři, který to potřebuje víc. To mě tehdy úplně dostalo a říkala jsem si, že to asi děláme docela dobře, pokud se nám stávají tyhle věci. Kdo pracuje na podobných projektech v zahraničí, asi ví, že tohle se úplně často nestává.

Podporuje Maendeleo prevažne ženy-farmárky, alebo je to rodovo pol na pol?

V projektu ‚Podpora farmaření‘ máme stanovené pravidlo, že nejméně polovina každé osmičlenné skupiny musí být ženy. Finální složení už poté necháváme na samotných členech svépomocných skupin. Každopádně dvě skupiny (dá se říci nejlepší) vedou právě ženy, přičemž jedna z nich, Suzana, je i většinově zvolená předsedkyně vzniklé místní partnerské organizace Wakulima Maendeleo, ve které jsou sdruženi všichni farmáři a farmářky, které podporujeme. To mě osobně moc těší, i proto, že se to stalo samovolně, aniž bychom do tohoto rozhodovacího procesu volby předsedy / předsedkyně museli jakkoliv zasahovat.

Ako prezentujete výsledky vašej práce doma?

Jezdíme přednášet na tematické akce, setkáváme se osobně se sponzory, podporovatelům posíláme poměrně rozsáhlé a konkrétní zpravodaje o tom, co se děje v Česku i v Tanzanii, šíříme osvětu v rámci našich benefičních akcí… Občas dostaneme pozvání přednášet i na cestovatelských festivalech, dětem na školách nebo na letních školách rozvojové spolupráce. Často na takových akcích získáváme nové podporovatele.

Máte aj nejakých platených zamestnancov a zamestnankyne?

V Česku pracujeme všichni ve svém volném čase a bez nároku na odměnu; totéž platí, když jedeme do Tanzanie. Co se týče našich tanzanských koordinátorů, těm v podstatě pokrýváme náklady a čas, strávený supervizí na polích farmářů. Jedná se o opravdu malé částky, ale zároveň je to pro koordinátory férová částka a nám to zaručuje, že kontrolují a reportují aktivity v Tanzanii pravidelně a v dohodnutém rozsahu.

Pravidelná setkání se svépomocnými skupinami probíhají s námi, i v době naší nepřítomnosti - foto Martin Schlossarek

Pravidelná setkání se svépomocnými skupinami probíhají i s námi i v době naší nepřítomnosti. Foto: Martin Schlossarek

Dnes už mnohí z vás (dobrovoľníkov a dobrovoľníčok) pracujú. Ty pôsobíš ako projektová koordinátorka v organizácii Člověk v tísni v Prahe. Ako často sa stretávate ako Maendeleo v Olomouci a plánujete svoje ďalšie aktivity?

Je pravda, že to začíná být čím dál těžší. Nejen se mnou, že jsem v Praze, ale i s holkama, které pomalu, ale jistě dokončují svá magisterská studia na katedře. Proto jsme začali vymýšlet plán B tak, abychom dál mohli farmáře podporovat a přece plánovali veškerou činnost Maendelea v Česku i v Tanzanii společně. Zatím jsou schůzky na týdenní bázi, ale brzy začneme fungovat na dálku. Věříme, že to půjde. Já teď taky pracuji na dálku odkudkoliv, kde zrovna jsem. Digitální nomádství je navíc v dnešní době populární, tak si to aspoň vyzkoušíme. 🙂

Vysielate aj mladých ľudí priamo do terénu do Tanzánie na niekoľko mesiacov v rámci dobrovoľníckej činnosti?

Ano, skoro všichni naši členové už v Tanzanii za farmáři byli, někteří i víckrát. Já sama jsem vyjela od roku 2012 čtyřikrát, vždy na cca 5-8 týdnů. Máme však mezi sebou domluvenou podmínku, aby na vesnice jezdili pouze ti dobrovolníci, kdo se k nám přidají a pracují s námi v Česku dlouhodobě, ideálně minimálně rok s pravidelnými setkáváními. Je pro nás důležité, aby byl každý, kdo vyjede, plně seznámen s projekty i s místní kulturou, abychom v místě nešířili špatné návyky a naopak udržovali dobré vztahy, které v tamních komunitách máme.

Získali ste za uplynulých takmer sedem rokov fungovania aj nejaké významné ocenenia, verejnú spätnú väzbu?

Zrovna před pár dny jsme se dozvěděli, že nás porota Asociace společenské odpovědnosti vybrala v soutěži o Ceny SDGs (tedy jak naplňujeme naší činností globální udržitelné cíle, k jejichž naplňování se zavazuje i Česká republika) mezi 15 semifinalistů z celkového počtu více než 150 nominovaných projektů. To je pro nás skvělý úspěch a máme radost. Loni i letos jsme se také hlásili do soutěže Gratias Tibi, jež pořádá Člověk v tísni a oceňuje aktivní mladé lidi, pomáhající svému okolí. Často se od pořadatelů podobných soutěží setkáváme s pozitivní zpětnou vazbou na to, co děláme, a fandí nám, i když se zrovna neumístíme.

Ako funguje financovanie? Podávali ste si žiadostí o granty v schémach CzechAid či EuropeAid?

Aktuálně nejsme příjemci žádné dotace. Našim primárním zdrojem financování jsou soukromé dary od lidí z Česka, kterým se líbí naše aktivity a chtějí nás podpořit. Někteří přispívají jednorázově v řádech stokorun, jiní posílají podobné částky pravidelně každý měsíc. Máme ale i pár spřízněných dárců, kteří přispívají v řádech desetitisíců. Dalším zdrojem financí jsou námi pořádané benefiční akce.

Čo vám všetkým dáva silu a spätnú väzbu pokračovať v tejto časovo aj finančne náročnej práci?

Mojí hlavní motivací je to, že pracuji na něčem, čemu věřím a co sama můžu tvořit na základě svých dosavadních znalostí, zkušeností i přesvědčení. Baví mě ta práce s lidmi v Tanzanii, i v našem česko-slovenském týmu. Farmáři zároveň chtějí být zapojeni v našich projektech, spolupracují a zároveň řádně splácí. A co víc, některým už se podařilo zvýšit svůj životní standard. Baví mě i ten pocit, že to jde dělat ve volném čase a zadarmo. Naprostá většina peněz, které získáme, tedy může jít přímo na podporu lidí, kteří to potřebují. S tím se dobře usíná.

Naberáte aj nových členov a členky?

Původně jsme chtěli naši práci „dokončit” v aktuálním složení, ale vzhledem k tomu, že se začínáme po studiích rozprchávat a některé činnosti nepočkají, nakonec bychom rádi přibrali třeba dva nadšené dobrovolníky. Na olomoucké „základně” by tak byl někdo další, kdo nám bude pomáhat na benefičních akcích, i s potřebnou administrativou organizace.

V čom spočíva udržateľnosť organizácie?

Co se týká udržitelnosti, dbáme především na tu finanční. Postupně naše tanzanské kolegy z partnerské organizace Wakulima Maendeleo připravujeme na to, aby byli schopni v dohledné době aktivity převzít a pokračovat v nich i bez nás. To mimo jiné znamená, že musí být schopni nejen udržet aktuální roční rozpočet, ale také shánět nové možnosti financování, aby mohli dál růst v podstatě jako kooperativa, a přibírat nové členy.

V loňském roce se farmáři sdružení v organizaci Wakulima Maendeleo přihlásili do soutěže místní organizace NAFAKA, kterou podporuje Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj – USAID, a vyhráli malotraktor s vlečkou. Zástupci z NAFAKA ocenili dobrou propracovanost činnosti a organizovanost farmářů. Farmáři nám naopak děkovali, že si podobnou grantovou soutěž mohli vyzkoušet o rok dříve s námi a na základě naší zpětné vazby a hodnocení předložených návrhů se rychleji zorientovali a věděli, co se po nich bude chtít.

Zuzka předává ocenění Maendelea - farmářka roku -Suzaně - za její skvělou celoroční práci. Suzana je inspirací pro další farmáře, ženy i muže - fo

Zuzka Břehová předává ocenění Maendelea “Farmářka roku” Suzaně za její skvělou celoroční práci. Foto: Martin Schlossarek

Plánovali ste s projektmi Maendelea expandovať aj do iných krajín?

Nad zkopírováním našich projektů na jiném místě přemýšlíme a rádi bychom tak zúročili naše zkušenosti. Samozřejmě za předpokladu, že by znovu proběhl výzkum potřeb na daném místě a analyzovali bychom, zda jsou právě mikropůjčky vhodným nástrojem pomoci. I tady platí, že nic není univerzální. Reprodukci projektu bychom považovali za správnou cestu. Nevím ale, jestli toho budeme schopní, když pak budeme mít třeba rodiny a další povinnosti nad rámec školy nebo práce. Proto se teď soustředíme hlavně na předávání toho současného do rukou místních lidí. Fungování v budoucnu i bez našich zásahů by pro mě osobně byl poměrně nevídaný úspěch v rámci rozvojové spolupráce mezi organizacemi nejenom v Česku.

Kde vidíš vašu organizáciu o päť-desať rokov? Aké máte plány do budúcna?

Jak jsem už nakousla, rádi bychom postupně předali veškeré pravomoci místním lidem, konkrétně partnerské organizaci Wakulima Maendeleo. My bychom zůstali jen jakýmsi poradním orgánem, který dohlíží na to, že farmáři v aktivitách pokračují a že se rozvíjí a pomáhají dalším lidem. Dali jsme si za cíl, že chceme být v oblasti, kde působíme, dál nepotřební. Pokud vše dobře půjde, mohlo by se tak stát do 10 let od založení Maendelea, tzn. v roce 2021. Držte nám pěsti! 🙂

Text: Boba Markovič Baluchová, Foto: M. Schlossarek, Z. Břehová, NNO Maendeleo

Advertisements

About Media about Development

Writing and reporting about international development topics; development cooperation projects, community development success stories and global challenges (in Slovak and also in English language)
This entry was posted in community development, development cooperation, global problems, Intl development studies, NGOs' work, sustainability, voluntary service and tagged , , , , , , , , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s