CO-OPERAID: Malá organizace, velké pole působnosti (Rozhovor)

Nezisková organizace CO-OPERAID (http://www.co-operaid.ch) vytváří projekty rozvojové spolupráce v Africe a Asii s primárním cílem podpořit vzdělání a přípravu na budoucí vzdělání dětem a mladistvým v Ugandě, Keni, Bangladéši, Kambodži a v Laosu. Byla založena v roce 1981 ve Švýcarsku, kde spolupracuje s různými nadacemi, kantony, a dalšími subjekty. Podrobnější náhled do činnosti CO-OPERAID v Asii poskytne rozhovor s projektovými manažery: Marcelem Auf der Maur a Nicole Stejskal.

 

Jaké byly impulzy pro start, plánování projektů a jejich design?

CO-OPERAID působí už přes 30 let, takže už je tu nějaký historický kontext. Já a Nicole jsme jako tak sami nic nezačali, jsme ve vedení relativně noví (Marcel od roku 2005 a Nicole od 2012) a hodně věcí jsme od našich předchůdců převzali. Nově jsme začali v Laosu, když jsme uzavřeli práci na projektech v Thajsku, Srí Lance a na Filipínách a přesunuli se do potřebnějších zemí.

Co se týče projektového designu se zaměřením na vzdělání nebo přípravou na budoucí zaměstnání, vytvoříme jej podle místních potřeb společně s námi vybranou místní organizací. Podle nás extrémně důležité, aby projekt vznikal společně, klademe důraz na silné vlastnictví (ownership) a aby projekt co nejvíce vyhovoval kontextu, místním podmínkám, byl proveditelný a tudíž i úspěšný. Proces může trvat až půl roku, pokud to není navazující fáze již probíhajícího projektu. My se pak staráme o shánění donorů.

Jmenujte nějaký příklad „success story“ z ukončených projektů?

Naším největším úspěchem je centrum na Přípravu do budoucího vzdělání na Srí Lance. Jedná se o školky a školy pro děti z problematického rodinného zázemí, tj. postižené občanskou válkou a následně tsunami. Tyto děti mají počáteční potíže s učením při nástupu do školy a zde je na jejich potřeby brán větší zřetel skrze uzpůsobené vyučovací metody. Na výstavbě tohoto centra spolupracovala CO-OPERAID s největší NGO Srí Lanky – Sarodaya. Dokonce se centrum podařilo rozšířit – teď už je 3krát větší – a stalo se z něj nejvýznamnější vzdělávací centrum v této oblasti. My jsme jej založili a nyní nadšeně pozorujeme jeho úspěch.

Podobný úspěch se podařil v Thajsku, i když oproti Srí Lance se neodehrál v tak velkém měřítku, ale jeho zavedení a udržitelnost je pro místní obyvatelstvo významné. Iniciativa přišla od jednoho Thajce. Kontaktoval různé západní NGO s úmyslem vystavět na severu na hranici s Laosem a Barmou školy, hlavně pro děti migrantů z těchto zemí, jejichž rodiče migrovali kvůli práci a celé rodiny tam žily ve slumech. Tyto děti byly v Thajsku špatně integrovány a také hrozilo, že budou prodáni pro práci do fabrik nebo v rybářství či dokonce k nucené prostituci. CO-OPERAID s podporou několika dalších NGO takovou školu vybudoval. Počáteční potíže s nebezpečím kvůli zmiňovanému nelegálnímu obchodu s dětmi a související kriminalitou byly překonány a škola dál funguje, rozvíjí se, i když už NGO projekt opustily.

co-operaid

A teď zmiňte příklad úspěchu u projektů, které právě probíhají.

Za zmínku stojí iniciativy, které přicházejí od místních lidí nebo od místních organizací, které se daří uskutečnit a zajistit jejich stálé fungování, udržitelnost a popř. i jejich další rozvoj. Tak to je např. v Bangladéši: jednu místní organizaci podporujeme od roku 2009 v její práci pro etnické minority – tzv. Hill tribes (horské kmeny) v provincii Čittagong Hill trackts – organizace vytvořená lidmi z těchto kmenů. Ti nabrali dobrý směr ve svém rozvoji a práci i díky naší podpoře a spolupráci na projektech. Společně jsme v posledních letech vystavěli učňovské školy, které dobře fungují, a 75 % místních lidí si tam udělá tzv. Kurz přípravy do budoucího zaměstnání, díky němuž mají větší úspěch na trhu práce.

Aby takové projekty fungovaly, tak taky dobře sledujeme, kde působí státní orgány, které však fungují špatně nebo jsou podfinancovány a ty podpoříme, aby se dostaly na lepší úroveň, aby lépe fungovaly a mohly svým lidem v dané oblasti sami pomoct. Například když vláda chce začít s projektem, ale nemají zkušenosti, nebo finanční prostředky, aby nějaký projekt implementovali. Taková spolupráce je velmi úspěšná a námi podpořené školy a jejich systém fungování se stane vzorovým pro ty okolní, jak se to podařilo v Bangladéši.

Jak často projekty navštěvujete?

Jednou ročně na měsíc sami jedeme do místa projektu. Nejdříve se sejdeme s naší partnerskou organizací, která projekt v dané zemi implementuje. Ti nám poskytnou podrobné hlášení jednotlivých fází projektů, jak se daří plnit průběžné cíle a dodržovat rozpočet. Jelikož znají místní jazyk, doprovázejí nás po celou dobu a s nimi navštívíme projektové školy, místní vládní složky a snažíme se získat feedback přímo od co nejvíce účastníků projektu.

Jak k vám přichází feedback?

Dvakrát ročně obdržíme detailní feedback sestavený partnerskou organizací: půlroční a roční shrnutí průběžných plnění výsledků projektu. Včetně logframe a přehledu o výdajích. Také obdržíme feedback a informace když přijedeme na místo projektu. Snažíme se pak mluvit s místní správnou, s vedením školy, s učiteli ale také s rodiči. Rozhovory probíhají přes partnerskou organizaci kvůli překladu, ale i tak nám to poskytne dojem o průběhu projektu a my samy fyzicky vidíme, jak probíhá, jak se projektu daří a co je možné zlepšit.

Jak probíhá evaluace projektů?

Evaluace zadáváme externí organizaci. Podle nich víme, na co se příště více zaměřit a to poté konzultuje s partnerskou organizací. Taková externí evaluace probíhá na projektech jednou za tři roky. Může se jednat o evaluaci po skončení projektu, alebo po skončení určité jeho fáze, kdy se zhodnotí jeho dosavadní úspěšnost a zda projekt nabírá ten správný směr v dosahování žádoucích výsledků, popřípadě ještě stále můžeme provádět změny, upravit určité body/aktivity či je lépe přizpůsobit k danému projektu a kontextu dané oblasti působení. Tyto výstupy z evaluace používáme pro naplánování následující fáze projektu. Monitoring probíhá po celý rok výměnou informací s partnerskou organizací.

Jak vypadá budoucí podoba rozvojové spolupráce ve vašich projektových zemích?

U současných projektů zhodnotíme probíhající fáze a podle jejich vývoje zvážíme případné úpravy projektu. V rámci jedné země se po uplynutí období (většinou 3 roky) přesuneme dál, do více zanedbané oblasti a zaměříme se na pomoc zase dalším školám v blízkosti. U začínajícího projektu v Laosu chceme sbírat co nejvíce zkušeností, posilovat partnerství s místními organizacemi, aby lépe fungovala spolupráce, i výměna informací a aby pochopili fungování námi navrhnutého logframe. Dále budeme sledovat reakce místního obyvatelstva. V Bangladéši chceme zachovat kontinuitu a udržitelnost projektu a také jej pečlivě vyhodnotit, což nám nastíní jeho další vývoj.

Autorka: Jana Řezáčová

Poznámka: článok bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

Advertisements

About Media about Development

Writing and reporting about international development topics; development cooperation projects, community development success stories and global challenges (in Slovak and also in English language)
This entry was posted in community development, development cooperation, global problems, media, NGOs' work, sustainability and tagged , , , , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s