Proti novodobému otroctví pomůže hlavně boj s korupcí

Obchod s lidmi můžeme považovat za novou formu otroctví. I když ho zakazují mezinárodně uznávané dokumenty, ve velké míře se objevuje například v jihovýchodní Asii. Jedná se o rozsáhlou formu organizovaného zločinu, která přináší enormní výnosy.

Přes 20 milionů lidí se podle odhadů ILO stalo obětmi nucené práce a obchodování. I když určit přesný počet těchto „novodobých otroků“ je velmi obtížné a mnohé případy se nikdy neodhalí, i tyto statistiky naznačují, že se jedná o závažný problém současnosti.

Asi 90 % z těchto lidí pracuje v soukromém sektoru, přičemž 22 % je využíváno v sexuálních službách a 68 % pracuje v oblastech, jako je napří­klad zemědělství, montáže, domácí práce nebo manufakturní průmyslová výroba. Z hlediska genderu je počet obětí poměrně vyrovnaný a co se věku týká, 74 % obětí jsou dospělí a 26 % tvoří děti.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) určuje na základě Palermského protokolu tři základní elementy, ze kterých je obchod s lidmi tvořen. Prvním z nich je jednání, které vlastně určuje, co se děje. Tento element zahrnuje naverbování, dopravu, převod, ukrývání nebo převzetí oběti.  Dalším ze znaků obchodování s lidmi je prostředek donucení, tedy jak se to děje. UNODC pod tento znak zařazuje výhrůžky nebo použití násilí, nátlak, únosy, podvod, klam, zneužití zranitelnosti nebo peněžní uplácení osoby blízké oběti. Posledním ze základ­ních znaků je pak účel, tedy proč se to děje. Účelem obchodu s lidmi může být prostituce, sexuální vykořisťování, nucené práce, otroctví anebo odebírání orgánů.

Obchod s lidmi nelze brát jen jako jeden zločin, ale jde o ucelený proces. Převaděči jsou si vědomi, že budoucí oběti jsou chudé, nemají do­statek pracovních příležitostí, bývají diskriminovány  a dovedou toho náležitě využít. Seženou tak snadno levnou pracovní sílu, která slyší na lákavé nabídky a neuvědomuje si, že poskytované informace nejsou pravdivé. To zjistí až po příjezdu do nové země. I v ČR známe případy, kdy někoho zlákala zajímavá práce v zahraničí a nakonec se stal obětí obchodu s lidmi. Oběti pak neví, jak se proti svému zneužití bránit, ať už z důvodu jazykové bariéry, nebo z důvodu zabavení cestovních či identifikačních dokladů. Mimo to bývají oběti pod fyzickým či psychickým nátlakem, kterému se neumí bránit, nebo si odpracovávají fa­lešný dluh u překupníka.

Oběti tedy nebývají často identifikovány. Většina z nich nemá příliš velké vzdělání a přehled o svých právech. Navíc jsou je překupníci schopni přesvědčit, že si za svoji situaci mohou sami a hrozí jím deportací či zatčením. V druhém případě se překupník stylizuje do role přítele, a tak jej oběť nevnímá jako hrozbu nebo trýznitele. Oběti navíc často ze strachu překup­níka neudají, což pak boj proti obchodu s lidmi komplikuje. Druhou variantou je, že oběť překupníka udá, ale díky nedostatečným zákonům trestu unikne. Navíc je síť obchodníků s lidmi tak roz­sáhlá, že se většina z nich se soudním systémem vůbec nesetká.

Asijská živná půda pro obchod s lidmi

Jihovýchodní Asie je jednou z nejvýrazněji zasažených oblastí obchodem s lidmi, ať už jako oblast zdrojová nebo cílová. V 80. letech zde začal obchod s lidmi vzkvétat a byl spojován především se sexuální turistikou. Dnes zde dochází také ke zneužívání lidí ve stavebnictví, zemědělství, pro nucenou práci na rybářských lodích nebo pro domácí práce. Navíc trasy obchodu s lidmi nyní vedou nejen mezi státy jihovýchodní Asie, ale i směrem z Asie do Evropy, Severní Ameriky, jižní Afriky nebo Austrálie. Mimo to dochází k nárůstu přistěhovalectví a korupce v této oblasti, a tak zde vzniká stále živnější půda pro obchod s lidmi.

Nejvíce propíraným státem v tomto odvětví a v tomto regionu je bezesporu Thajsko – oblíbená turistická destinace Čechů i Slováků. S lidmi z Thajska je obchodováno v podstatě po celém světě, zejména pak v USA a v Evropě, a to nejen za účelem sexuálního vykořisťování, ale i kvůli nuceným pracím a domácímu otroctví. V samotném Thajsku se většinou obchoduje s oběťmi z Barmy, Laosu, Vietnamu a Kambodži, a v tomto případě se většinou jedná o obchod za účelem prostituce, k čemuž přispívá i fakt, že je Thajsko hojně vyhledávaným cílem sexuální turistiky.

Kvůli jazykové bariéře a nedostupným záchranným sítím je často jejich situace bezvýchodná. Navíc je obchod s lidmi v podstatě podporován vysokou korupcí, která je značně způsobena nízkými platy policejních úředníků. Thajci se navíc staví negativně vůči národnostním menšinám a neradi trestají jiné Thajce za zneužívání cizinců. V Thajsku však existují iniciativy, které se snaží aktivně zapojit do boje proti obchodu s lidmi, jako je například kampaň Not For Sale, jejímž cílem je ochrana lidí a komunit před moderním otroctvím a obchodem s lidmi. Mezi její úspěchy patří vybudování komplexního vzdělávacího centra, kde jim poskytuje praxi pro lepší pracovní příležitosti.

stop human trafficking

Foto: Stop Human Trafficking

Překážka? Korupce

Thajsko však není jedinou zasaženou zemí. Kambodža vyváží oběti do Thajska, Číny a Vietnamu. Mimo jihovýchodní Asii pak do Saúdské Arábie na domácí práce, Jižní Korey pro nucená manželství, anebo Jihoaf­rické republiky a Senegalu, kde většina obětí pracuje jako levná pracovní síla na rybářských lodích.

Do Kambodži jsou dováženy většinou oběti z jižního Vietnamu, přičemž jsou většinou zneužívány pro sexuální vykořisťování, a to včetně dětí. Vyhlášenou oblastí sexuálního vyko­řisťování dětí v Kambodži je vesnice Svay Pak, kde matky prodávají dobrovolně vlastní děti překupníkům. Důvodem, proč to matky dobrovolně dělají, je že zde kvůli Pol Potově režimu došlo k naprostému narušení sociálních a morálních hodnot i role rodiny.

Překážkou v boji proti obchodu s lidmi je zde stejně jako v Thajsku vysoká míra korupce, které se nedaří zabránit ani ze strany mezinárodních organizací, i když jich zde fungují téměř dvě stovky. Mnohdy mezi sebou nespolupracují, což veškerá jejich snažení zase zničí. Kambodžská vláda navíc podle svých slov dává přednost řešení obecně závažnějších pro­blémů, jako je například chudoba.

V současnosti globálně narůstá odhodlání k boji proti obchodu s lidmi. Do­kud ovšem zůstává trestní systém nastaven výší úplatku, nelze problém vymýtit. Jistou nadějí pro jihovýchodní Asii je spolupráce s mezinárodními organizacemi, které se proti obchodování s lidmi vymezují a také se státy, které jsou v tomto boji úspěšné. Je ovšem třeba změnit trestní systém a nastavit konkrétní cíle a postoje vůči tomuto problému. Nejdůležitější však je, aby státy samy chtěly proti obchodu s lidmi bojovat.

Autorka: Markéta Lávičková

Poznámka: článok bol publikovaný v magazíne Rozvojovka a bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

Advertisements

About Media about Development

Writing and reporting about international development topics; development cooperation projects, community development success stories and global challenges (in Slovak and also in English language)
This entry was posted in global problems, media, migration and tagged , , , , , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s