Klimatická destabilizace na indické scéně

Mnoho z nás si nepřipouští existenci klimatických změn. „Klimatické změny existovaly již v minulosti,“ říkáme. Přestože tento výrok je pravdivý, neméně pravdy je na tvrzení, že nadměrným využíváním fosilních paliv nebo zemědělskou produkcí změnu klimatu urychlujeme. Ukázkovým příkladem je dnešní Indie a její zemědělský sektor, které se potýká s vyššími teplotami, změnami srážkových úhrnů, úbytkem podzemní vody nebo pobřežními záplavami, které mohou narušit potravinovou bezpečnost nejen Indie.

Klimatické změny jsou v dnešní době jedním z nejvíce debatovaných témat. Jejich hlavní příčinou je skleníkový efekt, který způsobuje ohřívání planety, na něž navazují změny srážkových úhrnů, sucha a záplavy, vlny veder, tání sněhové pokrývky, nárůst hladiny moří nebo změna radiace.

Smerom k narušení potravinové bezpečnosti

Je důležité konstatovat, že ke změnám klimatu docházelo v minulosti i bez lidského přičinění, ale průmyslová revoluce, a tedy zvýšené využívání fosilních paliv, a zemědělský sektor v posledních 250 letech přispěly k nadměrné produkci oxidu uhličitého a dalších znečišťujících látek a oteplování se začalo zrychlovat. I proto bychom klimatické změny mohli nazývat antropologickými. Předpokládá se, že kvůli klimatickým změnám, dojde k posunu jednotlivých zemědělských zón směrem k pólům, protože teplota na rovníku se zvedne natolik, že nebude vhodná pro kultivaci mnohých plodin. To by mohlo znamenat narušení potravinové bezpečnost.

Klimatické změny se na indickém území neprojevují stejně. Regiony se vzájemně liší klimatotvornými činiteli – vzdáleností od moře, nadmořskou výškou, cirkulací atmosféry, mořskými proudy a dalším. Dle předpokladů (podle WWF) by ale mělo dojít k nárůstu globální průměrné teploty v následujících 100 letech o 1,5 – 4,5 °C. Předpokládá se, že průměrné výnosy pěstovaných plodin Indie se významně sníží kvůli extrémnímu horku do 40. let 21. století a že s každým přibývajícím stupněm dojde ke snížení sklizně o 20%.

Uveďme názornou ukázku. Pokud by např. rýže byla vystavena na jednu hodinu 35 stupňovému vedru v době kvetení, nevzniklo by žádné obilí a úroda druhého největšího světového producenta rýže by mohla klesnout až o 30 % do konce tohoto desetiletí.

Nárůst intenzity cyklonů rizikem pro zemědělskou činnost

Nárůst teploty ohrožuje i himalájské ledovce, které tají a jejichž úbytek znamená nejen záplavy dnes, ale (podle WB) také nedostatek říční vody k zavlažování v budoucnu. Dále napomáhá ke zvyšování hladiny moří. Proto se očekává zvýšená závažnost pobřežních záplav v mnoha indických povodích, obzvláště v Godavari a Mahanadi podél východního pobřeží. Ty způsobí zasolení půdy a podzemní vody, čím dojde k úbytku orné půdy a ztrátě zavlažovacích zdrojů i nedostatku pitné vody. Zvýšení celkové teploty rovněž způsobí oteplování oceánu. V průběhu tohoto století se očekává oteplení Indického oceánu o 2 – 4 ° C, což by znamenalo nárůst intenzity cyklonů, které jsou také rizikem pro zemědělskou činnost, o 10 – 20 %.

Zároveň se z důvodu změny vypařovaní naruší dosavadní režim dešťů a jejich rozložení i frekvence, a dojde ke změně síly monzunu a ke snížení produkce potravin jak v Indii, tak i v sousedních zemích. V centrální Indii se očekává pokles srážkových úhrnů o 5 – 25 %. Stejně tak se prudký pokles předpokládá v zimě v severní Indii. To znamená změny v produkci ozimé pšenice.

Nové zemědělské oblasti díky oteplování?

Při zvýšení teploty dojde také snížení počtu dnů vhodných pro pěstování plodin a souběžně dojde k rozšíření ploch trpících suchem. Kvůli suchům dojde ke snížení úrody rýže v Indii asi o 14%. Je však jisté, že výše položená místa se díky oteplování naopak stanou novými vhodnými zemědělskými oblastmi.

Pozitivním předpokladem také je, že díky zvýšení obsahu oxidu uhličitého v atmosféře,  se zemědělské výnosy nebudou prozatím snižovat, ale naopak zvyšovat. Vysvětlení tkví ve schopnosti oxidu uhličitého stimulovat rostlinu tak, že při absorpci vyššího množství uhlíku dochází k větší expanzi listů, zvýšení rychlosti fotosyntézy na jednotku plochy, zvýšení efektivity využívání vody a zvýšení míry fotorespirace (podle autoru: (Ghasi, 2008, alebo Attri a Rathore, 2003). Laicky a kvantitativně řečeno, takzvané C3 rostliny (např. rýže nebo pšenice) pak rostou rychleji o 30–100 %.

IMG_2547

Foto: Boba M. Baluchová

Ceny potravin versus „politika“

I přes existenci mnoha výzkumů, nejsme schopni přesně určit, s jakými nedostatky se budeme v budoucích letech potýkat, vědci se však shodují, když hovoří o důležitosti adaptačních opatření. Pokud bychom vzali v potaz nejhorší scénáře pro rýži a pšenici, znamenalo by to, že by bez jakýchkoliv adaptačních opatření došlo k roční ztrátě 25, 5 milionů metrických tun rýže a 24 milionů metrických tun pšenice! Tím by se zvýšily jejich ceny.

Ceny potravin obecně mají přímý dopad na potravinovou bezpečnost. Pokud je potravin nedostatek, jejich cena se rapidně zvedne a ti nejchudší na ně potom nedosáhnou. Všeobecně ceny potravin v posledních letech rostou. Hlavními důvody jsou množství výnosů, environmentální problémy, konflikty v zemědělských oblastech a činnost ekonomů – projektování cen potravin a udržování stabilních cen, které mohou více škodit, nežli být prospěšné – Indie je příkladem. Dalším rizikem je zvyšující se poptávka po biopalivech, protože produkty využívající se k výrobě biopaliv už v dnešní době pro svoji cenovou zajímavost zabírají plochy, na kterých by mohly být vysety potraviny a tím nepřímo ovlivňují ceny jídla. Můžeme tedy říct, že změny klimatu jsou důležité, ale je pravděpodobné, že sociálně – ekonomické a technologické trendy, včetně inovací v institucích a politikách zůstanou silnějšími koordinátory zajišťování potravin v průběhu příštích několika desetiletí, než změny klimatu.

Nedostatek rýže v Evropské unii – dopad i na Českou republiku

Indie je pro svoji vysokou závislost na zemědělství jednou z nejzranitelnějších zemí na světě. Populace stále roste, stejně jako počet chudých obyvatel, kteří jsou na změny klimatu nejvíce sensibilní. I proto se vláda snaží již dnes začleňovat problematiku změny klimatu i do rozvojových programů, jež mohou řešit dualitu této problematiky, a učinit tak první krok k adaptaci např. venkova, respektive venkovského obyvatelstva, která je velmi důležitá k zajištění udržitelného růstu a potravinové bezpečnosti, protože odtud Indie čerpá mnohé potraviny. Rýži nebo pšenici importuje z Indie i Evropská unie. Může se ale stát, že stejně jako v roce 2008 během potravinové krize, Indie zastaví export a nechá si potraviny pouze pro své obyvatele. Pak lze předpokládat nedostatek rýže v Evropské unii a její zdražení, tedy možný dopad i na Českou republiku.

Bylo propočítáno, že pokud se úroda bude zvyšovat každou dekádu o 14%, budeme schopni nasytit všech 9 miliard lidí, kteří budou obývat planetu v roce 2050. Pokud by však Indie chtěla být soběstačná, její produkce by musela být mnohem vyšší. Indie bude do roku 2025 potřebovat 320 milionů tun obilí, aby uživila všechny své obyvatele, to je asi trojnásobek indické roční úrody rýže nebo tři a půl násobek úrody pšenice (podle autoru Porter, 2014 a Behera et al., 2013).

Indická vláda na pozoru aneb první kroky k úspěchu

Jako reakci na tyto propocty a realne obavy můžeme pozorovat Indii a její vehementní kroky k adaptačním opatřením, které jsou zahrnuty i do Národního akčního plánu pro změny klimatu (NAPCC), do Akčního plánu na úrovni regionů, indického rozpočtu a Indického pětiletého plánu. Cílem Akčního plánu je chránit chudé a zranitelné obyvatele a zachovat vysoké tempo růstu včetně zvyšující se zemědělské produkce. Vláda se zaměřuje na solární energii, zlepšení energetické účinnosti, udržitelný domov, vodní zdroje, udržitelnost himalájského ekosystému, reforestaci, znalost klimatických změn a udržitelné zemědělství.

Národní mise pro udržitelné zemědělství byla vytvořena pro zvýšení zemědělské produktivity a to zejména v oblastech se zaměřením na integrované zemědělství, efektivitu využívání vodních zdrojů a efektivitu využívání půdy. V každém regionu vláda reaguje na konkrétní změny a soustředí se na konkrétní plodiny, aby adaptace byla efektivní. Příklady aplikovaných opatření jsou využívání GMO semen, změny secích režimů – kdy jsou plodiny vysazovány v původně chladnějších měsících, změny odrůd, snížená orba, efektivní zavlažování, výstavby půdních zkušebních laboratoří, vzdělávací kurzy pro farmáře a další.

Indie stojí před značnou výzvou. Robert H. Schuller však řekl: „Raději se pokusím o něco velkého a neuspěji, než abych se nepokusil vůbec o nic.“ Indický Akční plán i mise působí velkolepě. Je však zřejmé, že budou drahou záležitostí, ale výnosy z nich vyplývající mohou náklady značně snížit a za předpokladu, že vědecké výpočty jsou správné, existuje šance, že Indie bude schopna dopady klimatických změn na výnosy indických plodin snížit až na nulu.

Autorka: Kristýna Svobodová

Poznámka: článok bol vytvorený v rámci predmetu MRS/RPJVA (Rozvojové příležitosti J a JV Asie) na Katedre rozvojových štúdií PrF UP v Olomouci (pod dohľadom Dr. S. Šafaříkovej a Dr. B. Markovič Baluchovej)

Advertisements

About Media about Development

Writing and reporting about international development topics; development cooperation projects, community development success stories and global challenges (in Slovak and also in English language)
This entry was posted in climate change, global problems, media, resilience and tagged , , , , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s